Případnou vlastní rodinku Pavel zatím neřeší a raduje se z kalendáře popsaného (na téměř každý večer) termíny koncertů, na které ne vždy vyráží z domova v líbezné vesnici Moravské Knínice u Brna.

„Jsem opravdu pořád na cestách a jsem tomu moc rád. Sem se vracím pro nástroje a přespávat jako na základnu nebo odjíždím do ještě většího klidu na chatu v lesích na Valašsku, kterou mám pronajatou od kamaráda. Nedávno jsem byl měsíc s mnichy v jednom polském klášteře. To ale neznamená, že bych si do budoucna neplánoval vlastní bydlení.

Jako pracovna stačí i pro kontakt se světem malý stolek a počítač.

Jako pracovna stačí i pro kontakt se světem malý stolek a počítač.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Představuji si spíš jednoduchý, čistý funkcionalistický rodinný dům, zřejmě nebudu opravovat nějaké staré stavení, mám totiž alergii na starý prach,“ konstatuje náš hostitel, který nepodceňuje ani design svého podkroví. Potah na žehlicí prkno si koupil ve žluto-oranžové barvě, aby ladil s výmalbou. Pavlova místnost je vybavena postelí a hudebními nástroji.

„V mojí miniaturní kuchyňce občas vařím, nejraději sushi, které chutná mojí kapele.“

Strážný anděl i Strážnice

„Jak se mi stane něco s autem, mám o něj postaráno – mít na dvoře bráchu s autoservisem je obrovská výhoda! Každý jsme dostali jiný talent – bratr je vynikající technik a já jsem muzikální. Ale našel jsem to až v dospělosti. První desku jsem vydal v osmadvaceti, píseň o Ajfonu napsal, když mi bylo třiatřicet, a na první československé turné jedu teď, v šestatřiceti,“ vypočítává finalista soutěže Československo má talent 2013.

Folkový zpěvák Pavel Helan

Folkový zpěvák Pavel Helan

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Na koncertech jsou lidé, kteří mě vidí poprvé. Někteří ale už moje písně znají a zpívají se mnou, což je to nejkrásnější. Moc se těším na letošní Strážnici – 17. ročník folkového Festivalu Slunce (proběhl 7. až 9. července, rozhovor vznikl dříve), který budu stejně jako loni moderovat. Je to pro mě nová role, obrovská výzva a taky radost. Moderování mi nabídl Pavel Kopřiva z Folk Teamu, ředitel festivalu. Rád bych byl moderátorem, který umí pobavit, propojit atmosféru, přitom nestrhávat pozornost na sebe a kopat za celek. Moderovat tak velký festival je nejen škola, ale i zážitek z atmosféry, která je vždy jedinečná. Loni jsme si tam padli do oka s Honzou Nedvědem a od té doby jsme vlastně na společném turné.“

Jedna z nejmenších kuchyňských linek na světě.

Jedna z nejmenších kuchyňských linek na světě

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Blíž nebi

Když je Pavel Helan zpět a v klidu rodného domu, rád si s kytarou zajde pohroužit se do inspirativního konce zahrady za domem, kde se pasou jejich ovce a za plotem sousedovi koně. „Už jsem tam složil i několik písniček.“

Ten kout má opravdu své kouzlo, ostatně jako i další místa v nejbližším okolí. Třeba návrší za vesnicí se známou kapličkou a rybníkem, u kterého se kdysi fotil i Spirituál kvintet. Také jsme se tam podívali a Pavlova osmistrunná (z Ameriky poslaná) kytara při posezení v trávě zněla skvěle! Možná to bylo i tím výhledem do krajiny.

Stěnu nad schodištěm vedoucím do podkroví zdobí obrázky pro strejdu Páju.

Stěnu nad schodištěm vedoucím do podkroví zdobí obrázky pro strejdu Páju.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Láska ke stromům a k hudbě

„V dětství jsem chodil do ZUŠ na klavír, pak jsem studoval střední zahradnickou a málem na něj zapomněl. Až mi ve dvaceti vnitřní hlas řekl, ať se vrátím k muzice, a sáhl jsem po kytaře. To už jsem v Brně studoval na Mendelově univerzitě lesnickou fakultu a stal se ze mě krajinný inženýr a státní úředník. Takže na cestu muzikanta jsem se vydal z kanceláře Vodoprávního úřadu v Kuřimi. Přírodu mám rád pořád, zpívám o ní písně a dělám si přitom legraci, že to mám i vystudované. Stromy jsem vždycky miloval a šel kvůli nim i na školu,“ konstatuje pan inženýr s tím, že jej nyní živí jeho písničky. Mimo jiné i proto, že nemá velké nároky na věci.

Útulný pokoj v podkroví rodinného statku je nejen ložnicí a zkušebnou. Okno vede do dvora statku.

Útulný pokoj v podkroví rodinného statku je nejen ložnicí a zkušebnou. Okno vede do dvora statku.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Podívejte se, co mi stačí k životu. Takzvaná popularita mi dělá radost tím, že se díky ní lidé dovědí o mých písních. Děje se něco krásného.“

Životní turné

Při vší spokojenosti se současností má náš hostitel i představu o budoucnosti.

„Vizi mám – až najdu tu pravou, tak postavit dům, zasadit strom a samozřejmě zplodit syna nebo i dceru – tři až deset. Děti zatím nemám, ty si půjčuji od bratra,“ dodává se smíchem.

Text naší hymny je památečný a na čestném místě v Pavlově podkroví.

Text naší hymny je památečný a na čestném místě v Pavlově podkroví.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„V této chvíli chystám nové album, vyjít by mělo před koncem roku. Ve výhledu je společná deska s Honzou Nedvědem, jako deska dvou autorů. Honza si teď odpočal, koncerty hraje s jiskrou, je to radost. Máme vyprodané sály i na Slovensku. Vedle takové legendy je zajímavé i jen sedět. Poslední dobou se opravdu nezastavíme. Ale v autě poslouchám ticho a jinak se snažím hodně spát.“

Pavel si zkrátka nyní váží toho, že je stále na cestách, a život na turné považuje za splněný sen.