Hledali zajímavý a atypický prostor k bydlení, našli ho v bývalé továrně

Podařilo se jim také vše perfektně časově sladit a s developerem se domluvit na předání bytu ve stavu Shell and Core, tedy v naprostém kolaudačním minimu. Také studio oslovili s předstihem, takže všichni měli dostatek času si vše pořádně promyslet a ve chvíli, kdy klienti byt převzali, mohli začít s úpravami.

Při první návštěvě bytu ovšem všechny čekalo nemilé překvapení, a sice okna. Původní tovární vzhled, který developer sliboval na projektu zachovat, byl nahrazen plastovými. Protože se ale jedná o rohový byt a okna zde tak hrají velkou roli, bohužel to zcela změnilo jeho ráz, a to i přesto, že jejich velikost je nadstandardní.

„Mým úkolem tedy bylo dostat sem opět industriálního ducha a okna naopak trochu potlačit,” konstatuje architektka Klára Valová ze studia SMLXL.

„Hlavní obytný prostor jsme maximálně otevřeli do vstupní části a nechali jsme vyniknout centrální sloup a z něj vedená žebra, která tvoří základní konstrukci celé budovy a na stropě tvoří zajímavou strukturu. Ta ovlivňuje i celkový tvar bytu, který není pravoúhlý.

Na tuto nepravidelnost jsme navázali i v podlaze, která je ze dvou materiálů – lité stěrky a dřevěných prken podle toho, jak je funkčně potřeba – litá stěrka u vstupu a v kuchyni a dřevo v chodbě, pokojích a hlavní obytné části u TV,” doplňuje architektka.

Spoje podlah pak kopírují směr žeber. Byt měl působit čistě a světle, proto žebra nejsou odhalena na původní železobetonovou konstrukci, ale základní barvou se v tomto případě stala barva bílá.

Beton použily architektky pouze okrajově ve formě pohledového betonu v obývacím pokoji za TV a na kusovém nábytku.

Dominantou hlavní obytné části se stal betonový ostrůvek. Jím pak prochází vetknutá tenká deska ze dřeva a corianu, která tvoří jídelní stůl. Dřevo mořené na šedo, corian a beton jsou materiály, které se pak opakují i na ostatním nábytku v hlavní obytné části.

Ostrůvek jako centrální bod nejen obývacího pokoje, ale i celého bytu, umocňuje i atypicky řešené barové sezení formou zavěšených houpaček, stejně jako to, že díky průhledům v bytě je vidět i přes dlouhou chodbu už při vstupu do bytu.

Prvek černých lan se pak prolíná celým bytem a můžeme ho vidět jak u vstupu, kde je zavěšena tyč na kabáty, tak v šatně nebo jako úchytky u vestavných skříní.

Houpačkami a lanovými závěsy je zároveň podtržena i atypická výška v bytě, která je 3,3 m.

Při průchodu bytem působí prostor velice čistě a světle. Tomu je pak v kontrastu ložnice a koupelna, kde jsou naopak použity mnohem tmavší materiály, a to i z důvodu, že tyto místnosti slouží pro odpočinek a relax.

Šatna a obložení stěny v ložnici, ve kterém je schovaná technická místnost s pračkou a sušičkou, mají evokovat přepravní kontejnery. „Jsou tedy vyrobeny z překližky, kterou jsme pouze namořili do šedého odstínu,” dodává architektka.