Body za parkování na místech pro invalidy se mohou rozdávat i na soukromých parkovištích

Parkovaní na místech vyhrazených pro invalidy bez příslušného oprávnění zakazuje silniční zákon, který stanoví také nemalé pokuty. Přestupky lze rozdělit podle toho, jak dlouho se na parkovišti zdržíte. Pakliže tam jen zastavíte třeba kvůli vyložení nákupu, můžete dostat na místě pokutu do dvou tisíc korun. Jestliže tam necháte auto přes noc, zaplatíte na místě až 2500 Kč, nebo ve správním řízení až 10 tisíc korun. K tomu nově dostanete dva body.

„Dříve jsem na parkovištích pro invalidy parkoval. Dvakrát jsem dostal pokutu. Od té doby, co je přestupek zařazen do bodového systému, tak tam raději neparkuju. Už pět let jezdím s čistým bodovým rejstříkem,“ řekl Novinkám řidič Marek.

Podle Novinkami osloveného právníka, který se specializuje na dopravní právo, Tomáše Berana je obodování přestupku zbytečné.

„Nepřijde mi to moc efektivní, protože pokud policisté nebo strážníci nechytí na místě řidiče, tak ho už nezjistí, protože vlastník vozidla vždy může využít práva nevypovídat, takže se řidič nezjistí a body se tak nepřičtou. Nejsem toho názoru, že „obodování“ tohoto přestupku bude mít nějaký valný efekt,“ konstatoval Beran.

Co se týká počtu přestupků, statistiku významně vede hlavní město, kde hříšníky počítají v tisíci. Brno s Ostravou už tolik přestupců neevidují a počty se pohybují jen ve stovkách.

„Ze statistik je vidět, že neoprávněné stání na místech pro invalidy je poměrně rozšířené a přestupků v posledních letech přibývá. Není výjimkou, že řidič zastaví na vyhrazence pro invalidy jen proto, aby to měl blíže do obchodu, přestože o několik desítek metrů dál jsou volná místa. V těchto souvislostech není důvod pro toleranci a body mají své opodstatnění,“ konstatoval mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.

Městské policie se občas setkávají také s falešnými průkazy. Většinou jde ovšem o jednotky případů, v Praze minulý rok řešili skoro 80 takových případů.

„Velkou kategorii tvoří průkazy okopírované, s propadlou platností, neoprávněné užívaní, včetně rodinných příslušníků (kdy osoba, která měla na průkaz nárok, je dávno po smrti a rodina ho nevrátila) či zneužívání platných průkazů neoprávněnou (zdravou) osobou, zpravidla rodinným příslušníkem,“ vysvětlila Novinkám mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová.

Situace je odlišná, pokud jde o parkoviště na soukromém pozemku, jako například u obchodních center a v garážích. Podle Tomáše Berana jsou tato parkoviště účelovou komunikací a platí na nich pravidla silničního provozu.

„Je tam tedy i dána pravomoc policistů a strážníků dohlížet na pravidla silničního provozu a jejich porušení trestat. A nejen to. Účelové komunikace mohou být i neveřejné (např. v uzavřených areálech apod.). I tyto komunikace jsou ale účelové komunikace a platí tam pravidla silničního provozu,“ vysvětlil Beran.

Zástupci strážníků se shodují, že parkovací místo pro invalidy musí být řádně označeno a být veřejně přístupné. Zjišťují také, zda značení schválil silniční správní úřad a instalace značek proběhla dle jeho rozhodnutí.

„Nic to nemění na skutečnosti, že řidič má povinnost dopravní značení respektovat. Koneckonců i na místech, kde by ho teoreticky nemohla postihnout hlídka, může podezření na porušení předpisů oznámit správnímu orgánu i majitel nebo správce pozemku,“ připomněl Jakub Ghanem.

Mluvčí pražských strážníků upozornila, že problém nastává v podzemních garážích, kde auto nelze odtáhnout. V takovém případě dají strážníci za stěrač lístek s oznámením přestupku.

Právník Tomáš Beran však v tomto případě upozornil na nejasné ustanovení zákona, které sice zná pojem „místo ležící mimo pozemní komunikaci“, avšak nikde není definice, co to znamená.

„Můj názor je ten, že takovým místem jsou např. podzemní garáže nebo garáže v budovách, a to na základě úvahy, že pozemní komunikace je z povahy věci venkovní stavba. Venkovní parkoviště tedy pozemní komunikací (tj. dopravní stavbou) je. Podzemní parkoviště nebo parkoviště v budově už ne. To je součást budovy a nikoli dopravní stavbou,“ shrnul dopravní expert.

Z toho vyplývá, že na místě ležícím mimo pozemní komunikaci pravidla silničního provozu neplatí. Žádný soud ovšem o definici zatím nerozhodl, a tudíž se výklad opírá pouze o názory právníků a expertů.