Test Seatu Leon 1.6 TDI: golf na španělský způsob

Leon proti golfu působí dynamičtějším dojmem. Přední i zadní světla jsou užší, a přestože je silueta obou modelů stejná, leon působí dynamičtěji, obzvláště s paketem FR (je dostupná pro většinu motorů, pro testovaný však nikoliv), který nabídne jiné nárazníky i masku chladiče. Hodně ale samozřejmě závisí na výběru barvy, velikosti a designu kol, jako ostatně vždy. Práh kufru (380 l) je vyšší, z hlediska designu ale působí o něco lépe než provedení německého sourozence.

A přestože vzhled leonu chválíme, kromě kompletních LED předních i zadních světel (příplatek 30 tisíc korun) jsme nenašli na novém modelu nějaký povedený detail typu otevírání zadních dveří u okna (což budilo zdání kupé), u nové verze jsou klasické zadní kliky dveří. Zkrátka, je vidět že se šetřilo a to nejenom na podvozcích, kdy – stejně jako u škody – mají všechny verze kromě 1.8 TSI jednodušší zavěšení zadní nápravy.

Opět se tedy ukázalo, které značky koncern Volkswagen preferuje (VW a Audi), jakkoliv mu kupříkladu Škoda loni přinesla do koncernové kasičky čistý zisk 16 miliard korun. Seat je na tom s financemi mnohem hůř, leon by mohl být autem, který španělskou automobilku postaví na nohy. A to i přesto (nebo právě proto), že se na pyrenejském poloostrově vyrábí pouze deriváty koncernových automobilů, vlastní vývoj je minimální.

Zpátky k leonu. Po usednutí dovnitř na vás dýchne atmosféra golfu, interiér je v mnoha ohledech úplně stejný, jiné jsou hranaté, na někoho až retrospektivně působící výdechy klimatizace i umístění dotykového displeje (na rozdíl od dražší verze působí ta základní dosti jednoduchým dojmem). Také vcelku pohodlné základní sedačky mnoho emocí nevzbudí, sportovnější verze s větším bočním vedením (18 000 korun) je přeci jenom lepší volbou. Pravou nohu řidiče stejně jako v golfu trochu utlačuje středový panel, jinak nelze ergonomii za cokoliv kritizovat, dojmy jsou stejné jako u nedávné recenze sedmé generace golfu.

Jízdně patří leon v nižší střední třídě k tomu lepšímu: řízení je přirozené, brzdy se dobře dávkují a spojka má přirozený a dostatečně dlouhý chod. Podvozek je v některých situacích méně komfortní (třeba při filtrování série příčných nerovností), ovšem představuje řečeno novinářským klišé dobrý kompromis mezi agilitou a komfortem.

Stačí se projet na okresní silnici, která nebude mít hodně rozbitý povrch, ale nebude ani hladká; leon je nečekaně neutrální, tuhá karoserie spolu s kompaktními rozměry i dobře naladěným (byť jednodušším) podvozkem odvádí velmi dobrou práci. Elektronická stabilizace zasahuje možná příliš brzy, jde však o jemný zásah.

Naftová šestnáctistovka spojena pouze s pětistupňovým manuálem, nad dva tisíce otáček dělá přesně to, co očekáváte od turbodieselového motoru – mocně zrychluje, a nad tři tisíce otáček její účinek začne uvadat. Zrychlení mezi tímto rozmezím, kdy máte pod pravou nohou k dispozici celých 230 Nm je ale velmi působivé a dovoluje zejména s nezatíženým autem jezdit hodně svižně. Proti 2.0 TDI (150 k a 320 Nm) ušetříte 24 kilogramů, leon bude méně těžký na předek, silnější motor má ale o jeden rychlostní stupeň více a je samozřejmě rychlejší.

Šestnáctistovka dovede být velmi úsporná, dlouhodobá spotřeba se v našem případě pohybovala na hodnotě 5,5 litru. Převodovka je s motorem dobře sladěná, při tachometrových 90 km/h motor na pětku točí příjemných 1800 otáček, dálniční stotřicítka pak znamená 2400 otáček a při 160 km/h rovných 3000 otáček, což je stále přijatelné.

Resumé? Leon je v současné době nejlepším autem s logem Seatu. Dobře vypadá, je dostatečně prostorný, v rámci obvyklého ježdění se dobře řídí, nabídne moderní technologie i motory a dokonce i trochu španělské „šmrncovnosti“. Cenově je leon položen níže než golf (v akci je 1.2 TSI pod 300 tisíc!), výbavou se však liší, takže při konkrétní poptávce v autosalonu nejspíš zjistíte, že konečné ceny budou velmi podobné. Otázkou je, zda tento model Seat postaví na nohy. Předpoklady k tomu má více než dobré.