Test Peugeotu 308 1.2 PureTech: tři hrnky s elánem

Peugeot 308 jsme již jednou v testu měli, tento článek se proto zaměří výhradně na nový tříválcový motor. Ten se nabízí ve verzích 82 a 130 koní. Test modelu 308 najdete v našem dřívějším článku. [celá zpráva]

Přicházíme k autu, startujeme. Tříválec okamžitě naskakuje, při volnoběžných otáčkách je tichý a kultivovaný. Otevíráme dveře a vibrace nad hranou oken jsou minimální, téměř neznatelné. Druhým pozitivním překvapením je pružnost motoru: jednoduše výtečně zatahuje už v nízkých otáčkách (od 1500), s nezatíženým autem předvádí překvapivě mohutný zátah - holt, 230 Nm, navíc dostupných v tak širokém rozsahu, je znát. Chybí výkonová špička, posledních 1000 otáček je kvůli tomu trochu nuda, necítíte, že by ze sebe motor ždímal poslední zbytky výkonu.

Jistě, motor má drobný turboefekt a odezva na sešlápnutý plyn proto není tak přímá, vzhledem k zaměření je to ale příjemně svižné auto. To, že má místo čtyř válců jenom tři ve většině situací nepoznáte, respektive se to projevuje jen málo.

Záleží k čemu a jak často chcete své auto používat, čtyřválcové TSI koncernu Volkswagen nám přijde kultivovanější, jakkoliv měl koncern u tohoto motoru nemalé problémy s chrastícím rozvodovým řetězem a jeho motor nemá tak velký výkon ani točivý moment jako tříválec Peugeotu. Bylo by to těžké rozhodování, kterému agregátu dát přednost, ten od Peugeotu se totiž opravdu povedl, jakkoliv ten samý motor se čtyřmi válci bychom pod kapotami aut z nižší střední třídy přeci jen viděli raději.

Tříválcový motor se čtyřmi ventily na válec a označením 1.2 PureTech splňuje emisní normu Euro 6 a využívá kombinaci turbodmychadla a vysokotlakého vstřikování. Vstřikovací tlak činí až 200 bar (20 MPa), turbodmychadlo (výrobce Peugeot na náš dotaz zatím nesdělil) točí až 240 000 otáček za minutu.

O technické vyspělosti motoru, který chce Peugeot využít i ve střední třídě, svědčí i variabilní časování sacích a výfukových ventilů. Osy pístů, kroužky a zdvihátka rozvodového systému jsou opatřeny uhlíkovou vrstvou snižující tření DLC.

Samozřejmě, turbem přeplňované maloobjemové motory, navíc tříválce, vzbuzují obavy o životnost motoru. Hodně záleží na tom, jak se k nim uživatel chová (z okamžitého vypnutí po rychlé jízdě na dálnici motor nadšený nebude), důležité je i jak často a jak kvalitní motorový olej budete používat.

Kupříkladu Peugeot pro tento model předepisuje výměnu oleje každých 30 000 km (respektive jednou ročně, podle toho, co nastane dříve), což je poměrně dlouhý interval. Na výběr jsou navíc tři oleje s různou tepelnou zatížitelností, šetřit se ale v tomto případě nevyplatí a nic nezkazíte ani častější výměnou oleje (klidně každých 15 000 km). Pohon rozvodů má na starost řemen, výměna je předepsaná buď po deseti letech provozu, nebo při nájezdu 180 000 kilometrů.

Třetí rychlostní stupeň vytočíte do 145 km/h, motoru sice červené pole začíná při 6000 otáčkách, omezovač zasahuje o 500 ot. později. Při tachometrových 130 km/h motor na šestku točí 2600 otáček, při 90 km/h se dostanete lehce pod dva tisíce.

Jak je na tom spotřeba? Téměř tisícovku kilometrů z hlavního města na jih Moravy, která vedla z 85 procent po dálnici, zvládla testovaná třistaosmička za 6,6 litru, což není vzhledem k výborné pružnosti motoru vůbec špatná hodnota. Při větším zatížení spotřeba stoupá o zhruba dva litry.

Ekologické pneumatiky Michelin (205/55 R16) znamenaly při ostřejší jízdě sníženou adhezi, auto nám na točitých silnicích nepřišlo tak dobré jako v případě dříve testované verze 1.6 THP.