Test BMW M3: labutí píseň osmiválcové bavorské symfonie

BMW M3 je už od první generace E30 z poloviny osmdesátých let autem, které i těm nejnáročnějším řidičům nabídne vrchovatě sportovní zážitky a vytříbený charakter.

Zároveň je to auto, které chyby neodpouští a přestože má na svůj výkon vcelku přátelskou povahu, přehnané sebevědomí nezkušených jezdců umí velmi rychle zchladit. Příští M3, respektive M4 dorazí za rok, je tedy na čase se rozloučit se současnou generací v karosářské verzi kupé.

Vzhled M3 jde ještě dál než u běžného kupé řady 3 se sportovním M paketem. Jiná jsou zpětná zrcátka, vyboulení kapoty, nové otvory pro přívod vzduchu nebo čtyři nepřehlédnutelné chromované koncovky výfuku (průměr 75 mm).

Uvnitř je všechno velmi podobné jako u standardní trojky s M paketem. Škoda dvou věcí – celokožený volant by mohl mít alcantarovou horní část jako u paketu M Performance, a sedačka řidiče by měla jít posunout níže.

Bezchybný je z hlediska nabízeného výkonu osmiválcový atmosférický motor, který nahradil řadový šestiválec z generace E46 a převelice ochotně se nechá vytočit.

Strhující zátah přichází zhruba od 5000 otáček a vydrží až nad 8 tisíc (až při 8300 otáčkách nekompromisně zasahuje omezovač), V8 ale velmi potentně zrychluje prakticky od volnoběhu.

Zátah nepolevuje ani v momentě, kdy ručka rychloměru olízne číslici 2, M3 stále výrazně, skoro až děsivě zrychluje vstříc elektronickému omezovači při tradičních 250 km/h (bez omezovače 305 km/h). Plyn lze výtečně dávkovat pedálem, jehož odezva je neméně dobrá. Tady nelze mít žádné připomínky.

Zvuk vidlicového osmiválce je decentní, ale přitom dostatečně hutný. Povedený je i zvuk sání, takže nemusíte své sluchy orientovat jenom na čtveřici koncovek výfuku, kde se samo sebou očekává, že tudy bude pronikat lahodná osmiválcová symfonie. K motoru z hlediska nabízeného výkonu a zvukového projevu nelze mít výhrad, je dokonalý.

Jediným negativem je spotřeba, přičemž při normální jízdě je nutné počítat s odběrem dvanácti litrů naturalu s oktanovým číslem 98 a vyšším. Pokud občas využijete potenciál motoru, ale jinak se budete snažit jet plynule, pojedete zhruba za patnáct a pokud se rozhodnete z motoru ždímat posledního koně z jeho čtyřsethlavého stáda, počítejte s 20+ litry na sto ujetých kilometrů. Nádrž má mimochodem kapacitu 63 litrů, takže při extrémní jízdě její obsah vyprázdníte za 200 až 300 kilometrů.

U sportovního auta, notabene s cenovkou kolem dvou miliónů korun zamrzí standardně montovaný systém start/stop, který ve snaze ušetřit mililitry paliva neurvale a necitlivě vypíná motor při stání, dokonce – jak jsme si ověřili při výjezdu z garáží pár minut po zapůjčení auta - i když motor není zahřátý na provozní teplotu. Tohle si BMW mohlo u auta od divize M odpustit.

Podvozek nabídne i s velkými koly o průměru 18, respektive 19 palců až nečekaný komfort. Jistě, ne každou záplatu, díru či výmol se podaří odfiltrovat úplně dokonale, ale vzhledem ke sportovnímu zaměření jde jednoznačně o skvělou zprávu pro každodenní použitelnost.

Charakter této zadokolky je přetáčivý, což nikoho nepřekvapí. V nájezdech do zatáček cítíte, jak se do nich auto ochotně vrhá, pokud to záměrně nepřeženete, dočkáte se fantastické neutrality, po vypnutí stabilizace a záměrném větším přidání plynu s výrazně přetáčivým charakterem.

K hravému podvozku s komfortním projevem připočtěte perfektní stabilitu i při rychlostech blízkých maximálce a máte před sebou téměř dokonalé sportovní kupé. Proti minulé generaci E46 ale přeci jen vadí vyšší pohotovostní hmotnost.

Ve srovnávacích testech renomovaných zahraničních časopisů se objevovala i kritika za menší citlivost řízení u minulé generace E30, respektive E46. I tak jde v případě současné M3 o jeden z nejzajímavějších modelů divize M – na rozdíl od aut typu X5M nebo X6M.