Kia Optima SW: na cestě na vrchol

Malý úvod: Před lety jsme se korejským autům smáli. Tehdy nebyla zrovna synonymem technického pokroku a kvality výroby. Pamatujeme si, jak před dvaceti lety stačilo otevřít kufr u jednoho malého vozu korejského auta (pravda, byl to hyundai) a výztuž za zadními sedadly s ohromnou provařenou dírou skrz dala jasně najevo, že tady je někde problém.

Uběhlo pár let a korejská auta se posunula z chvostu do pelotonu. Nebyla nejlepší, nebyla nejhorší. Ale už se mohla směle rovnat s francouzskými auty. Jasně, žádná velká pochvala to není. Jenže posun to byl.

A teď se dostáváme do doby, kdy korejské automobilky postavily v Evropě svá konstrukční a designérská centra. Pod auty se najednou podepisují jména, jako je Peter Schreyer, věhlasný designér. Krůček po krůčku se Kia a Hyundai odpoutávají od Francie a srovnávají se s Německem.

Kia Optima je auto, které se nám líbilo už před rokem, kdy jsme v testu měli sedan s dieselovým agregátem. Zkonstatovali jsme, že tohle už je alternativa pro Škodu Superb, Ford Mondeo nebo Volkswagen Passat. Velmi dobrá alternativa. Jen toho motoru byla škoda.

Rok uběhl a my jsme sedli do auta, které se jmenovalo stejně, jen to bylo kombi (označení SW) a mělo jiný agregát.

Začneme tím kombíkem. Kia si uvědomila, že Evropa je pro kombíky rájem, a když Ford Mondeo prodává většinu kombíků, i optima by mohla v tomhle uspět. A tak designéři vedení Peterem Schreyerem připravili zatraceně povedené kombi. Takhle vysportovaný zadek vidíme tak možná v televizi na biatlonu. Trochu větší (vždyť dokáže pojmout až 552 l nákladu), ale pevný, vyběhaný, elegantní.

Ať se na auto díváme z jakékoli strany, vypadá prostě skvěle. Jediná věc, která nám vadí, jsou prvoplánovité stříbrné „jakoby výdechy“ vzduchu za předními koly, které jsou samozřejmě zaslepené. Je to jen na oko. Škoda.

Ale ve výsledku je to jedno z nejkrásnějších kombi na trhu.

Interiér zaujal už v sedanu tím, že byl jednoduchý. Proti předchozí generaci optimy spoléhá na čisté linky, jednoduchost a střídmost.

Kombi je na tom stejně. Ke střídmosti a prostornosti navíc přidává tu a tam nějaký ten centimetr navíc, takže když jsme se se svými 190 cm dotýkali v sedanu na zadních sedadlech stropu, v kombi máme ještě rezervu. Když jsme měli v sedanu před koleny na zadních místech ohromnou rezervu, v kombi je ještě větší. A kufr? Je velký, jednoduchý a má v základu posuvnou přepážku, která je jednoduše stavitelná a skvěle aretuje předměty v kufru.

Tou největší slabinou v testu sedanu byl motor. Sedmnáctistovkový diesel opravdu nebyl tím pravým ořechovým pro tohle auto. Sedan je manažerské auto a manažer s unylým agregátem mít nic společného nechce. V tomhle kombi jsme ale dostali novinku. Dvoulitrový benzínový čtyřválec s přeplňováním.

Má výkon 180 kW při 6000 ot./min a točivý moment 353 Nm v rozmezí 1350 až 4000 ot./min. Je bohužel k dispozici jen v nejvyšší výbavě GT, ale stojí za to. Je to motor, který to i s automatem dokáže pěkně rozjet. Ano, automat je stále trochu váhající, ale s přebytkem výkonu to není tak dramatické jako u nafťáku.

Vůz má zakomponovaný speciální dynamickou akustickou úpravu, takže i když je to čtyřválec, při sešlápnutí plynu zadrnčí jako závodní šestiválec. Sonorní zvuk poleká i cestující uvnitř. I když po čase klidné jízdy umlká, stále uvnitř trochu rezonuje. Nejdřív je to příjemné, pak to už začíná trochu obtěžovat.

Tou nejhorší vlastností auta je ale jeho spotřeba. Při přebírání jsme se zalekli – dlouhodobý ukazatel spotřeby paliva hlásil 10,9 l na 100 km. To je hodně vysoká hodnota, ale stačí se projet i s mnoha méně výkonnými vozy po Praze a najdete totéž. Takže nesoudit dopředu je základ.

Proto jsme vynulovali a… Superklidná jízda po pražském okruhu srazila hodnotu na 8,4 l na 100 km. Ale stačilo lehce zrychlit a několikrát předjet náklaďák, přejet v Praze pár křižovatek a už se šplhala k desítce. Dlouhodobě jsme se zastavili na 9,5 l na 100 km.

Pokud budeme hledat chyby na podvozku, asi bychom udělali strmější řízení, ale jinak jsme naprosto spokojeni. I když auto mělo velká kola, stejně žehlilo nerovnosti dostatečně. Jízda v zatáčkách nebo vyhýbací manévr jsou pro vůz naprostou samozřejmostí s výslednou známkou 1. Vždyť vzadu je víceprvková náprava, která vede dlouhou záď velmi přesvědčivě.

Takže stojí za ten milión korun (konkrétně 1 057 980 Kč)? Tohle auto má kompletní výbavu označenou v ceníku jako GT. Od koženého čalounění na provětrávaných (vpředu) a vyhřívaných (vpředu i vzadu) sedačkách přes adaptivní tempomat, výkonný audiosystém (funkce rádia je bohužel mizerná, protože často ztrácí digitální příjem a pak přeskakuje na o několik sekund zpožděné rádio analogové a zpátky) po všechny systémy bezpečnosti i komfortu (automatické parkování opravdu funguje na milimetry)… Nevíme, co dalšího bychom do auta chtěli navíc. Takže když dovybavíte takhle konkurenty, dostanete se na stejné peníze.