Hlavní obsah

Suzuki S-Cross nás v testu několikrát překvapil

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tři roky je už Suzuki S-Cross na trhu, což znamená, že přišel čas na změnu. Ta přišla a Suzuki s ní vycítilo šanci na úspěch. Přinesla ta změna opravdu tak radikální posun, aby dokázala přesvědčit zákazníky, že S-Cross je pro ně to pravé?

Foto: LL

Suzuki S-Cross

Článek

Ta otázka je na místě, protože to přesvědčení musí nastat. Na první pohled se do auta totiž nikdo z našeho okolí nezamiloval. Většině lidí totiž nějakým způsobem vadí nová čelní maska, která je příliš… Sem si dosaďte, cokoli vás zrovna napadne. Vážně jsme nenašli jediného člověka, který by řekl, že je ta čelní maska pěkná. Ale stejně jako u Suzuki Balena, které jsme testovali nedávno – po týdnu jsme si na něj zvykli. To bylo asi první překvapení, protože první dojem z auta nebyl nic moc.

Druhé překvapení bylo, co nabízí v interiéru. S-Cross tak nějak už známe z předchozích let, takže nám to tak úžasné nepřijde. Ale zastavil se u vozu kamarád a zkonstatoval, že vzadu asi moc místa není. Když byl upozorněn, že přední sedadla jsou nastavená na cestující se 190 cm a výš, byl překvapen a najednou otočil: „Tak to je tam opravdu hodně místa.“

Foto: LL

Tolik místa za 190 cm vysokým řidičem

Ano. Tohle auto totiž sází na hodně vysoký posaz cestujících, takže ani podélný posuv není tak potřeba, jako spíš výškový. Ale nad hlavou je místa dost. Takže vzadu najednou je pro nohy místa tolik, že i dvoumetrový čahoun se za nás posadil a koleny se jen lehce dotknul opěradla sedadla řidiče.

Zavazadelník nevypadá moc velký. Má totiž v základu dvojitou podlahu. To bychom klidně oželeli a raději kufr zvětšili. Je tu sice háček, ale málo. Chtěli bychom jich víc a k tomu třeba systém horizontálního rozdělení kufru, aby tam zavazadla necestovala.

Foto: LL

Bez té dvojité podlahy by to bylo veselejší

Překvapení v interiéru nekončí

Auto dostalo svůj už tradiční audio-navigační systém, který velmi dobře spolupracuje s mobily. Nebyl problém se velmi rychle připojit ke svému mobilu a perfektně a hlavně rychle ovládat třeba kontakty nebo hudbu. Jenže dost jsme se nazlobili s tím, když jsme hledali, kde se mění informace zobrazené v kapličce přístrojů na palubním počítači.

Foto: LL

Nic extra moderního, ale zato se neokouká za dva roky

Tři křižovatky s červenou trvalo, než jsme přišli na to, že to je tím archaickým trčícím kolíkem vystupujícím ze štítku přístrojů. Hlavně, že volant je posázený tlačítky jak prstýnky diamanty Paris Hilton.

Další nepříjemná zkušenost je se sedadly. Jejich boční držení je minimální, a tak tělo nedobrovolně cestuje. Bohužel to znamená, že na konci cesty, která měla sto kilometrů, jsme se cítili hodně unaveně.

Výborný motor

Pod kapotou auta byla zážehová čtrnáctistovka, která nás přesvědčila, že dobré motory nevymřely. A nemusí je dělat zrovna Mercedes-Benz. Tenhle agregát má výkon 103 kW při 5500 ot./min a točivý moment 220 Nm, které jsou k dispozici už při 1500 ot./min. Je třeba říct, že je to dost znát. Opravdu tu není cítit prodleva na plynu. Pěkně táhne a ve spojení s autem je to prostě ideál. Menší litrový tříválec bychom asi nechtěli a další volbou už je jen dieselová šestnáctistovka.

Foto: LL

Motor je výborný

Spotřeba vozu se ustálila na 7,9 litrech na 100 km. To není moc. Tedy v kontextu toho, že auto jezdilo většinou plné a je to čtyřkolka. Další překvapení čekalo u převodovky, které do ohřátí šly těžko vhodit kvalty č.1 a 2.

Svižně s čtyřkolkou

Auto jsme vyzkoušeli i v den, kdy zpravodajství hlásalo velkými titulky, že silnice jsou namrzlé, všude jsou nehody a policie radí, abychom nevyjížděli. Trochu nás znejistěli, ne však auto. To si se svým pohonem všech kol poradilo s nástrahami počasí naprosto bravurně. Občas bylo cítit, že nemá pod koly úplně ideální podmínky, ale jemu to nevadilo.

Vůz se směle vrhá do zatáček (trochu tu vadí delší převod řízení), lehce z nich vyjíždí, a když přijde terén, který je hodně kluzký, je možné spustit mód Snow. Při ultrašpatných podmínkách je možné uzamknout poměr sil na kolech. A když chcete sportovat, pak mód Sport přidá trochu víc na zadek.

Auto z těla duši nevytřáslo, a i když je vyšší než klasické osobní auto, nenaklání se v zatáčkách výrazně víc.

Foto: LL

Suzuki S-Cross

Závěr tohoto testu je veskrze pozitivní. Ano, ten nos auta není úplně povedený, ale jinak je to dobrý vůz. Navíc stojí 556 900 Kč a jediný příplatek byl za metalízu 13 000 Kč. Je to hodně? Uvědomte si, že je to vlastně SUV, které má pohon 4x4 a vynikající výbavu, včetně adaptivního tempomatu.

Zkuste si pak koupit třeba Kiu Sportage (ročník 2016) ve čtyřkolce. V akci ji získáte za 654 980 Kč. Nebo vezměme Volkswagen Tiguan a jeho nejlevnější čtyřkolku za 747 000 Kč. A pojďme ještě k Francouzům, abychom byli národnostně vyrovnaní. Renault Kadjar jako 4x4 stojí 634 900 Kč. Takže co do ceny je lepší asi jen Dacia Duster.

ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE
Motor:1373 ccm, čtyřválec, zážehový
Max. výkon:103 kW
Max. točivý moment:220 Nm
0–100 km/h:10,2 s
Nejvyšší rychlost:200 km/h
Průměrná spotřeba:5,6 l/100 km
Provozní hmotnost:1 315 kg
Poháněná náprava:pohon všech kol
Cena základní verze:409 900 Kč
Cena s testovanou motorizací:556 900 Kč

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám