Test faceliftovaného DS3: A zase ta cena

A tohle asi tak vypovídá i o celém autě. Lidé o něm moc nevědí. Vejde se tam kočárek? Kolik je tam místa? To je francouzský? Spousta otázek a na silnici auto prakticky nepotkáte. Proč? To řekneme na závěr.

DS3 byla chválená ze všech stran za svůj výrazný design už v dobách před faceliftem, tedy když auto ještě skutečně mělo znáček Citroënu. Auto je to malé, vždyť má na délku necelé čtyři metry. A i když je to takový baculatý stroj, nevypadá nijak přitloustle. Může za to opravdu povedený design, kde třeba střední sloupek jaksi ukončený v polovině pěkně odřízne kus „masa“ z bočního profilu.

Přední světla dostala proti minulé generaci jinou optiku, která s třemi hranatými světélky uvnitř vypadá dost drsně. Ale zůstaly LED diody po stranách nárazníku, které svítí ve dne. Uprostřed je pak velká maska chladiče, nově mohutně obklíčená chromem a zasahující až pod světla.

I zadní světla jsou nová. Ale co se bohužel nezměnilo, je zadní nárazník, který vytváří do kufru nafouklý a vysoký schod, takže nakládat něco dovnitř není vůbec jednoduché. A když jsme už v tom kufru – odpovím všem těm ženám, které se ptaly – vejde se sem malý kočárek, velký opravdu ne, ani když se sundají kolečka.

I interiér vypadá zajímavě, ale mnoho lidí čekalo, že s faceliftem přijde i trochu větší odvaha k předělávkám. Nepotřebuje to nutně, ale pár renonců bychom tu našli – třeba jednodinová jakoby zásuvka pod klimatizací, která má ale hloubku akorát tak na napříč položenou tužku. Nebo ovládání hlasitosti buď na tradičním ohromném sdruženém ovladači pod volantem, nebo tlačítky až dole na středovém tunelu a ještě s popiskami tak tenkými, že řidič netuší, kterým zvuk přidává a naopak. Ale to jsou vážně drobnosti.

Pohodlná jsou sedadla s vynikajícím bočním vedením a mě osobně potěšil prostor pro pravou nohu, která se dala pohodlně opřít o středový tunel. Dozadu si sednou dva lidi s výškou do 170 cm.

Pod kapotou vozu je dvanáctistovka. Výkon v tabulkách ukazuje dvě hodnoty – 60 nebo 81 kW, to podle verze. My jsme měli tu silnější, tedy s 81 kW (110 k). K ní je připojena automatická převodovka.

Dvanáctistovka s automatem? To bylo strachu. Ale zbytečně. Tenhle automat řadí hladce, jednoduše a celkem rychle. S ním je spokojenost největší.

Jen ten motor. Škoda. Papírově bychom řekli, že autu by mohl sedět a není zapotřebí vyššího výkonu. Bohužel to tak není.

Při testu auto vykazovalo známky jakési sportovnosti, což u DS byla vždy základní deviza. Sportovnější podvozek (o tom ale o kousek dál) a pěkně vytočený motor se zdály být dobrými společníky pro radostné vytahávání auta ze zatáček.

Jenže pak jsem zjistil, že ten řev od motoru nějak nekoresponduje s tím, jak auto rychle jede. A když se mě držel i svižně jedoucí Renault Grand Scenic, trochu jsem zapochyboval nad vhodností automatické převodovky. A tak jsem tam dal manuální mód a… Bohužel nic. Stále totéž. Těch 110 koní je na sportování málo. Auto se sice rozjede, ale kdejaký „tédéíčkař“ by se autu pěkně vysmál.

Podvozek je trochu tvrdší. Příjemně se s ním jezdí. Auto má celkem velký rozvor (2464 mm) i rozchod (1465 resp. 1467 mm). S velkými pneumatikami 195/65 R16 jsme se rádi skamarádili a bylo příjemné pozorovat, co si nechá auto všechno líbit. Zatáčky projíždí velmi přesně až do limitu. Pak dost znervózní zásahem elektroniky, ale proti minulé generaci je to výrazně lepší.

DS se nechce podbízet nízkou cenou. I proto Citroën původní modely osamostatnil do zvláštní značky. A tak ani DS3 není levné auto. Ta nejnižší cena je 404 900 Kč. Auto s naším motorem stojí 528 900 Kč. A to testované auto pak – až se vám to stydím říct – 721 400 Kč (a to i se sníženou cenou na leasing a zpětný odkup auta).

Ano, má v sobě výbavu opravdu velmi, ale velmi bohatou (včetně tempomatu – ale neadaptivního, navigaci, parkovací čidla i s kamerou, automatickou klimatizaci apod.). To i o skoro půl metru delší Citroën C4 Aircross 1.6 HDI (84 kW) v nejvyšší výbavě stojí v akci 629 900 Kč (bez doplňkových paketů).