Ponořte se do světa piva

Poslední dobou zažívá pivovarnictví velký rozmach. Vznikají nové minipivovary, přibývá nadšenců, kteří doma připravují pivo sami, a v restauracích a hospodách se stále častěji můžeme setkat s neobvyklými pivními speciály. Kromě klasických ležáků či výčepního piva můžeme narazit na nasládlá pšeničná piva, kvasnicová piva, hutná tmavá nebo polotmavá piva či na speciality s dotekem ovoce. Pojďme společně nahlédnout do světa piva.

Způsobů, jak pivo roztřídit, je hned několik. V současnosti se často používá rozdělení podle barvy: na piva světlá (vyrobená ze světlých sladů), polotmavá, tmavá (vyrobená z tmavých nebo karamelových sladů) nebo řezaná, která se vyrábějí smíšením světlých a tmavých piv. Aby toho nebylo málo, dělí se tyto skupiny ještě dál na jedenáct podskupin.

První podskupinou jsou stolní, lehká, málo alkoholická a takřka dietní piva s nízkým obsahem kalorií. Jsou vyrobena převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny do 6 % hm. (procenta označují stupně původní mladiny, tedy směsi chmele a tekutiny ze sladu, značení piva podle „stupňů“ není přesné). Ideální pro letní osvěžení! Následují tzv. výčepní piva. Tato piva mají extrakt původní mladiny 7 až 10 % hm., vyrábějí se z ječného sladu a mají plnější chuť.

Další kategorie, ležáky, patří mezi nejvíce konzumovaná piva na světě. Právě sem patří slavná piva plzeňského typu. Ležáky se vyrábějí z ječného sladu a mají extrakt původní mladiny 11 až 12 % hm. Pokud chcete opravdu dobrý ležák, zkuste například pivní delikatesy s označením Klasa.

Následují piva speciální. Ta mají extrakt původní mladiny 13 % hm. a vyšší. Vyrábějí se z ječného sladu. Bývají hutnější, intenzivnější a někdy lehce nasládlá.

Ještě silnější než piva speciální jsou takzvané portery. Toto tmavé pivo pochází z Londýna, má extrakt původní mladiny 18 % hm. a vyšší a pije se o něco teplejší než klasické ležáky, zhruba při teplotě 13 °C. Porter je velice intenzívní, vyzrálé a hořké pivo.

Naproti tomu piva se sníženým obsahem alkoholu jsou velmi lehká, obsahují nejvýše 1,2 % obj. alkoholu.

Zajímavá jsou pšeničná piva. Vyrábějí se s podílem pšeničného sladu, jsou méně hořká, ale zato více nasládlá, některá mají výrazné banánové aroma. Vyskytují se ve filtrované i v kvasnicové zakalené podobě, oblíbená jsou zejména v Německu, slavná pšeničná piva pocházejí z Belgie. Stále častěji se můžeme s pšeničným pivem setkat i u nás.

Kvasnicová piva získávají svoji typickou chuť přidáním pivovarnických kvasinek. Rozkvašená mladina se přidává do již hotového nápoje. Některé zdroje uvádějí, že kvasnicové pivo působí blahodárně na lidský organismus, obsahuje vysoký obsah bílkovin, důležitých enzymů a také vitamínu B. Podobně jako pšeničné pivo se podává ve vysokých štíhlých sklenicích.

Takzvaná nealkoholická piva ve skutečnosti alkohol obsahují – je ho tam ale velice málo – maximálně 0,4 % hm. (0,5 % obj.). Po nealkopivech sahají řidiči i lidé, kteří z nějakého důvodu alkohol pít nemohou nebo nechtějí. Nealko piva jsou v Čechách na vzestupu, chutí nijak nezaostávají za pivy alkoholickými.

Obrovskou rozmanitostí se vyznačuje poslední skupina, ochucená piva, která jsou u nás novinkou posledních let. Sem spadají piva s přídavkem například bylinkových výluhů, ovocného extraktu, přírodního aromatu nebo jiné lihoviny. Fantazii se v tomto ohledu meze nekladou, takže se můžeme potkat s borůvkovým, třešňovým nebo třeba badyánovým, vanilkovým, eukalyptovým či wasabi pivem.

Již staří Sumerové a Egypťané připisovali pivu léčivé účinky, s pomocí zaříkávadel se jím údajně pokoušeli léčit například uštknutí škorpiónem. Na léčebných vlastnostech piva možná skutečně něco bude, je to totiž nutričně vyvážený nápoj, který obsahuje mimo jiné vitamíny skupiny B, minerály nebo stopové prvky. Jeho přiměřená konzumace může příznivě působit na trávení, chránit močové cesty nebo například odbourávat stres. Víte ale, jak si pivo nejlépe vychutnat?

Pokud budete dodržovat několik jednoduchých zásad, stane se i konzumace lahvového piva v pohodlí domova skvělým zážitkem.

Prvním krokem je výběr dobrého nádobí. Měla by to být hladká nebo žebrovaná nádoba vyrobená ze skla, porcelánu nebo keramiky. Pivní odborníci nedoporučují využívat plast nebo kov. Pro lepší požitek by měla být nádoba chladná. Je možné ji skladovat v chladničce, případně ji před použitím opláchnout studenou vodou, v létě pomůže i pár kostek ledu. Každopádně by měla být čistá: skvrny tuku po jejím obvodu nepřejí dobrému zformování pěny.

Člověk nemusí být zrovna pivní gourmet, aby věděl, že správné pivo musí být dobře vychlazené. Jeho optimální teplota by měla být šest až osm stupňů Celsia. Nedoporučuje se jej zchlazovat příliš – pak se totiž vytrácejí jeho typické chuťové vlastnosti.

Stejně důležité je i nalévání piva do sklenice. Zde se názory odborníků poněkud liší. Někteří doporučují lít pivo do středu sklenice z výšky dvou centimetrů a následně přidat pěnu, jiní zase nalévají pivo po obvodu sklenice a pak dolejí pěnu. Další způsob je nejdříve pivo na dně sklenice jemně rozpěnit tak, aby vznikl základ jemné pěnové čepice a následně dolít tekutinu.

Pokud si nejste jisti, zda se vám pivo podaří nalít na jeden zátah, klidně si jeho servírování rozdělte. Otevřená lahev by ale přitom neměla zůstat na stole, měla by putovat do chladničky. Pěna má být kompletní, téměř bílá, bez bublin a měla by připomínat zakysanou smetanu.

A co dál? Správně by se mělo pivo vypít na tři velké, razantní loky. Pokud se vám ovšem nechce zkonzumovat nápoj takto rychle, můžete si samozřejmě zvolit takové tempo, jaké vám bude vyhovovat. Celkově ovšem platí, že by se pivo nemělo přelévat z jedné sklenice do druhé nebo dokonce míchat s nedopitými zbytky. Pivo tím totiž oxiduje, mění se jeho teplota i chuťové vlastnosti.

A na závěr: k pivu můžete zakusovat uzeniny, tučné sýry nebo slané pochutiny, výborně se hodí k masu a zvěřině, kachnu se zelím a knedlíky si mnoho lidí bez piva ani nedovede představit. Díky nízkému obsahu alkoholu jej můžete bez větších následků popíjet celý večer. Nevýhodou při větší konzumaci ale může být to, že cukry obsažené v tomto sladovém nápoji zpomalují odbourávání alkoholu. Proto může být nebezpečná kombinace například s destiláty.

„Panák“ tvrdé lihoviny je totiž ve srovnání s pivem příliš velká dávka alkoholu, se kterou se naše tělo jen velmi těžko vypořádává. Dostali jste při čtení chuť na jedno pořádně vychlazené? To je dobře, protože pivní svět je rozmanitý a pořád je co ochutnávat. A pro skutečnou kvalitu nemusíme jezdit daleko, výborná piva pocházejí i z místních malých i větších pivovarů.