Hlavní obsah

Nadměrný příjem ovocných cukrů zvyšuje tvorbu tuku v těle

Novinky, Dana Sokolová

Do nedávné doby byly největšími strašáky všech dietologů živočišné tuky. Přestože díky médiím došlo k snížení spotřeby těchto látek, počet obézních se nesnížil ba naopak. Proto vědci dál bádali a zjistili, že největší hrozbou všech lidí jsou vlastně cukry, které mají i velký podíl na tvorbě tuku v těle.

Článek

Ze statistiky vyplývá, že lidé za rok spotřebují až 40 kg cukru (sacharózy) na osobu, což je téměř dvojnásobek toho, co odborníci na zdravou výživu doporučují. Podle nich by denní dávka veškerého  cukru neměla převýšit deset procent energetického příjmu.

Pokud však vezmeme v úvahu, že cukr konzumujeme nejen ve sladkostech, ale i v konzervovaném ovoci či v různých nápojích, pak zjistíme, že velkou část cukrů přijímáme, aniž si to uvědomujeme.

Což je podle vědců vlastně to nejhorší zjištění. Pokud budete jíst sladkosti, pak si máte šanci zkontrolovat, kolik cukru do sebe dostáváte, ale ve své podstatě mnohem více cukru přijímáte, aniž byste tušili, že tomu tak je.

Slazené nápoje jsou nejhorší

Asi největším strašákem všech odborníků na výživu jsou slazené nápoje. Patří sem nejen nejrůznější limonády, coly, ale i například koncentráty džusů či slazené minerálky.

Například v USA je většina nápojů slazena fruktózou, která je mnohem více sladší, než klasický cukr a tedy levnější. Podle poslední studie vědců z Kalifornie je ale fruktóza stejně nebezpečná ne-li dokonce víc, jako klasický bílý cukr.

Vědci si dali za úkol sledovat vliv spotřeby jednoho litru kolového nápoje za den po dobu šesti týdnů (bez změny jídelníčku). Zkoumanou skupinu přitom tvořilo 40 mužů a žen, kteří byli podrobeni detailnímu sledování, včetně předběžného a následného vyšetření magnetickou rezonancí.

Výsledek ukázal, že hmotnost dobrovolníků se za tuto dobu zvýšila o více než 3 kg, objem podkožního tuku o 4 % a objem tuku v břišní dutině, jehož zvýšené množství je významným rizikovým faktorem srdečně-cévních onemocnění a cukrovky, o neuvěřitelných 14 %.

Hasit žízeň vodou

Pokud tedy máte žízeň, zapomeňte na slazené nápoje včetně doslazovaných džusů a raději ji uhaste čistou vodou, bylinnými či ovocnými čaji a nedoslazovanými 100% džusy.

Jednu věc by lidé měli mít také na paměti. Třtinový cukr není rozhodně zdravější než klasický bílý cukr. Oba cukry mají totiž stejné chemické složení, tudíž se v těle chovají úplně stejně. Je to jeden z největších mýtů, které na poli zdravé výživy přetrvávají.

Jak se vyznat v sacharidech

Sacharidy by měly tvořit 55–60 % celkového energetického příjmu, tedy v průměru 330 g u žen a 430 g u mužů za den.

Dělíme je:

Monosacharidy - Nejznámější jsou  glukóza (hroznový cukr) a fruktóza (ovocný cukr). Zatímco volnou glukózu najdeme zejména v hroznech, pak vázanou v sacharóze, laktóze, škrobu, celulóze a dalších složených sacharidech. Volná fruktóza je pak obsažena v ovoci a vázaná zejména ve složených sacharidech.

Oligosacharidy - patří stejně jako monosacharidy k těm méně zdravým cukrům. Nejvýznamnějšími sacharidy z této skupiny jsou sacharóza (řepný a třtinový cukr), laktóza (mléčný cukr) a maltóza (sladový cukr). Již méně známé jsou oligosacharidy se třemi a více cukernými jednotkami, které jsou obsažené v  luštěninách (rafinóza, stachyóza, verbaskóza aj.).

I oligosacharidy zejména ty dvojsložkové jsou velmi nezdravé. Patří sem zejména řepný cukr, ale i třinový. Z chemického hlediska se v obou případech jedná o stejnou chemickou sloučeninu – sacharózu – a informace o pozitivních zdravotních účincích třtinového cukru jsou tedy chybné.

Polysacharidy - nebo-li složené sacharidy jsou složeny z více než 10 monosacharidů. Jejich řetězce jsou dlouhé a organismu tak trvá delší dobu, než dojde k jejich rozštěpení na sacharidy jednoduché.

Z této skupiny patří mezi známější např. škrob, celulóza, pektin nebo inulin. Některé polysacharidy (např. celulosa, pektin, inulin aj.) jsou nestravitelné nebo jen částečně stravitelé. Zařazujeme je mezi vlákninu.

Proto pokud si chcete udržet štíhlou linii a předcházet řadě civilizačních chorob jako je infarkt či cukrovka, pak bedlivě sledujte informace o složení na většině potravinách i nápojích. Jedině tak budete mít přehled o tom, kolik sacharidů denně do těla dostáváte.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám