V Česku se tímto způsobem narodily zatím jen desítky dětí a další desítky párů čekají, až na ně přijde řada. Zatím jedinou institucí, která přiznává, že je v ní možné něco takového podniknout, je Klinika reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně v čele s ředitelem MUDr. Davidem Rumpíkem. Rozhovory poskytuje jen sporadicky, ale na magazín Práva si udělal čas.

MUDr. David Rumpík

MUDr. David Rumpík

FOTO: foto archív MUDr. Davida Rumpíka

Proč jste jediní, kdo se v Česku institutu náhradního mateřství věnuje?

Jsme jediní, kdo se k tomu otevřeně hlásí a to je rozdíl. V tuto chvíli můžeme říci, že se z náhradního mateřství, které bylo u nás provedené, narodilo dvacet dětí a více než sto dalších párů máme v péči.

Mezi našimi pacientkami jsou i takové, které přiznávají, že k nám přicházejí z jiných zařízení, kde se o umělé oplodnění v rámci institutu náhradního mateřství pokoušely. K nám přichází proto, že vědí, že my vše děláme průhledně. Jinde tomu tak není.

 

Náhradní mateřství u nás nesmí být spojeno s finanční úhradou, je tedy bezúplatné. Znamená to, že porození dítěte nesmí být párem objednatelským uhrazeno.

Dokážete říci proč?

V Česku není náhradní mateřství nijak právně řešeno, při jeho provedení jsme na tenkém ledě. Konkrétně jde o to, aby nebyly porušeny dva zákony. A to především zákon, který řeší obchodování s dětmi, a zákon dotýkající se obchodování s lidmi.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: fotobanka Profimedia

My to řešíme tak, že součástí celé péče je i pohovor s právníkem, který oběma stranám vysvětlí právní rozbor celé situace. Tento rozbor musí strany podepsat. Je to jedna z podmínek toho, abychom zájemce zařadili do naší péče.

Jaké jsou další podmínky?

Žena z objednatelského páru musí mít anatomickou příčinu neplodnosti. To znamená, že nemá dělohu buď kvůli vrozené vadě, nebo proto, že jí byla děloha chirurgicky odstraněna, nejčastěji kvůli rakovinnému nádoru.

Důvodem ale je i chybějící děložní sliznice, nebo opakované potraty kvůli nedostatečnosti děložního hrdla. Rozhodně ale nejde, aby žena přišla s tím, že chce dítě od náhradní matky proto, že se bojí těhotenství, porodu nebo toho, že by jí mateřství nějak pokazilo postavu, skutečně musí jít o závažný zdravotní důvod.

Může být náhradní mateřství spojeno i s dárcovstvím vajíčka?

Tomu se bráníme. Žádáme, aby matka z žadatelského páru měla své funkční vaječníky a vajíčko bylo její. Je to proto, že zákon řešící dárcovství vajíček ukládá, že dárkyně zůstává zcela anonymní vůči příjemkyni. Náhradní matka tak nemůže být dárkyní vajíčka, dárkyní by musela být další, cizí žena a to by celou situaci komplikovalo.

Na kolik vyjde institut náhradního mateřství?

Žena z objednatelského páru platí jako samoplátce 40 tisíc korun za výkon umělého oplodnění, to znamená za odebrání a oplodnění spermiemi jejího muže pomocí IVF metody. K tomu je třeba připočítat 20–30 tisíc korun za léky, které před odebráním vajíček stimulují vaječníky k jejich produkci.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: fotobanka Profimedia

Některé pojišťovny jsou ale ochotny toto uhradit, pokud žena splní legislativní podmínky, to znamená, že ženě je do 40 let a jde o jeden ze tří hrazených pokusů umělého oplodnění.

Nic víc se neplatí?

Pokud ano, tak ne nám a my o tom nevíme. Předpokládáme ale, že náhradní matka dostane nějakou finanční částku, která kompenzuje výdaje s těhotenstvím, porodem a šestinedělím od otce dítěte.

Toto ale není náš problém ani zájem. To si musí účastníci ujednat sami mezi sebou mimo rámec naší kliniky. I to je součástí právního rozboru, kterým obě strany procházejí.

Jaká skupina žen patří mezi žadatelky o institut náhradního mateřství?

Jde o ženy, které mají zdravotní potíže. Padesát procent žen má nějakou vrozenou vývojovou vadu, např. syndrom Rokitanski-KusterHauser, kdy ženě chybí pochva a děloha. Tyto ženy se normálně vdají, ale pak zatouží po potomkovi, což je přirozenou cestou nemožné.

Z náhradního mateřství, které bylo u nás provedené, se narodilo dvacet dětí a více než sto dalších párů máme v péči.

Jednu třetinu žen tvoří pacientky, kterým byla z nějakého důvodu odebrána děloha. Mezi žadatelkami máme i ženy, které o dělohu přišly po prvním porodu a chtějí cestou náhradního mateřství druhé dítě.

Zatím se na nás neobrátil žádný pár, který by nás žádal o náhradní mateřství kvůli nějakému rozmaru. To jsme zatím řešit nemuseli.

Na internetu lze na zahraničních serverech najít nabídky i poptávky po náhradním mateřství. Cena se pohybuje v přepočtu od půl miliónu po několik miliónů korun.

Na internetu lze na zahraničních serverech najít nabídky i poptávky po náhradním mateřství. Cena se pohybuje v přepočtu od půl miliónu po několik miliónů korun.

FOTO: fotobanka Profimedia

 

Jak celý proces probíhá?

K nám na kliniku přijde žadatelský pár s náhradní matkou. My obě ženy vyšetříme a proběhne umělé oplodnění. Za čtrnáct dní od pokusu o umělé oplodnění uděláme těhotenský test. Když vyjde pozitivně, tak náhradní matku ještě dalších čtrnáct dní sledujeme a následně ji pošleme k jejímu gynekologovi.

Tím, že dojde je zdařilému umělému oplodnění, pro nás celý proces končí. Jsme klinika asistované reprodukce, takže pro nás je podstatná právě tato část procesu.

Rozhodně nejde, aby žena přišla s tím, že chce dítě od náhradní matky proto, že se bojí těhotenství, porodu nebo toho, že by jí mateřství pokazilo postavu.

Nijak se nepodílíte na výběru náhradní matky nebo na sledování průběhu těhotenství?

Ne, zájemci si matku musí najít sami. Nejčastěji se tak děje přes internet, kdy se ženy domluví na nějakém chatu. Část žen našla náhradní matku přes inzeráty v médiích, ale co vím, tak se noviny začaly bránit uveřejnění těchto inzerátů, říkají, že jsou v rozporu s dobrými mravy.

My jen manželům z objednatelského páru radíme, aby první osobní kontakt nebyl v nějaké restauraci, ale přímo u náhradní matky doma. Je to jedna z mála možností, jak si objednatelský pár může udělat alespoň malý obrázek o ženě, která má nosit a porodit jejich dítě.

Řešili jste už nějaké potíže, které by vyplynuly z institutu náhradního mateřství?

Zatím ne, ale vzhledem k tomu, že jde o proces, do kterého vstupuje mnoho lidí a spousta emocí, dá se předpokládat, že se nějaká potíž objeví. Zatím ale máme jen pozitivní zkušenosti.

Jak na to?
Krok 1 

Prvním předpokladem je vyhledání ženy, která je ochotna do procesu náhradního mateřství vstoupit jako náhradní matka. Tato žena může být svobodná i vdaná. Vdaná ale musí mít souhlas svého manžela.

„Náhradní mateřství u nás nesmí být spojeno s finanční úhradou, je tedy bezúplatné. Znamená to, že porození dítěte nesmí být objednatelským párem uhrazeno. Avšak náhradní matka má nárok na úhradu výdajů spojených s těhotenstvím a porodem, kterou hradí otec dítěte. Finanční náročnost těhotenství i porodu je individuální a je možné ji uhradit naráz. Objednatelský pár tak může dát velmi vysoký obnos náhradní matce právě za tímto účelem.

Za finance pak objednatelské páry čekají podepsání smlouvy o tom, že jim dítě bude po porodu bez problémů odevzdáno. Málokdo si však uvědomuje, že tato smlouva je z právnického hlediska soudně nevymahatelná,“ vysvětluje profesorka Císařová.

Krok 2 

Náhradní matka podstoupí umělé oplodnění, při kterém jí je implantováno vajíčko ženy z objednatelského páru oplodněné jejím mužem.

Krok 3 

Když dojde k průkaznosti těhotenství, uzná muž z objednatelského páru se souhlasem těhotné ženy otcovství. Tím má postavení otce se všemi právy i povinnostmi. V okamžiku, kdy se dítě narodí, náhradní matka se vzdá dítěte a to je automaticky svěřeno do péče otce. Jak uznání otcovství, tak vzdání se dítěte ze strany matky musí být provedeno přesně podle předpisů České republiky, tzn. před příslušnými orgány.

Žena z objednatelského páru následně požádá o adopci dítěte. Soud nemá důvod jí nevyhovět, protože biologická matka se dítěte zřekla. Tím dojde k naplnění představy objednatelského páru.

Komplikace

Ve hře je mnoho rizik. „Například to, že náhradní matka si po porodu dítě ponechá a bude vymáhat po otci na svého potomka celoživotní výživné,“ vysvětluje odbornice.

Nebo třeba smrt jednoho z objednatelského páru. „V okamžiku, kdy by došlo k přiznání otcovství a muž by zemřel v průběhu těhotenství, případně po porodu v době před ukončením adopce dítěte jeho ženou, bylo by na dítě pohlíženo jako na právoplatného dědice. Náhradní matka by si tak dítě mohla ponechat a přitom by mohla vznášet nároky na dědictví. Objednatelská matka by pak dítě nejen nedostala do své péče, ale ještě by přišla o půlku dědictví po svém muži.