Článek
Tento výjev se odehrál na konci května na slavnosti květin v Dordrechtu. Osoby a obsazení: Maarlen van Sweeveltová (6) a Máxima Nizozemská (39), od letošního posledního dubnového dne královna země větrných mlýnů, dřeváků a tulipánů.
Obraz druhý, říjen 2012, domov pro seniory na rotterdamském předměstí. Jupp Weiijden i v 94 letech baví vzácné hosty – tehdy ještě korunního prince Viléma Alexandra (45) a princeznu Máximu – námořnickými písničkami. Hraje na tahací harmoniku a texty rozhodně nepatří do nedělní školy.
Jupp jako mladík pomáhal ve válce v roli spojky hnutí odporu. Po osvobození ale odmítl všechna zvýhodnění odbojářů a příplatky ke mzdě a důchodu, které pobíral ze zákona, přeposílal do fondu pro své kolegy.
„Je to moje země a ten, kdo jí chce ublížit, musí počítat s mým hněvem. Ještě dnes se umím vztekat – a tenkrát mi bylo o sedmdesát let méně. Teď už nic nepotřebuji. Snad kromě doutníku, který si dopřeji dvakrát třikrát do roka,“ vysvětlil se smíchem.
Před Vánocemi pak zastavil před penziónem zásilkový automobil. Řidič přivezl Juppovi balíček. Nejfajnovější doutníky se skrývaly v krabičce z ebenu vykládané slonovinou. Zdobil ji erb rodu Oranžských a monogram Máximy.
Oba milovali mejdany
„Ona je prostě taková. Nestojí za tím žádní poradci, vlivové agentury, specialisté na ovlivňování veřejnosti. Lidé ji vnímají jako krásnou, okouzlující ženu s otevřeným přístupem. O Dianě se říkalo, že je princeznou lidských srdcí. Máxima je jejich královnou,“ podotýká v týdeníku Bunte nizozemská televizní hvězda Linda de Molová (48), která moderovala pořad Ik Hou van Beatrix (Miluji Beatrix) – ohlédnutí za 33 lety panování abdikující královny, matky Viléma Alexandra.
Přitom novopečený panovník vděčí právě manželce za svou rekordní oblibu. „Před svatbou v roce 2002 neměl tak příznivou pověst. Lidé pochybovali, zda je vůbec připraven na úlohu vládce,“ upozorňuje Jeroen Dewulf, odborník na nizozemské dějiny.
Image si umazal coby mladík, kdy se choval jako rozmazlený spratek. Nenechal jednu sukni na pokoji, kvůli náklonnosti k chmelovému moku mu za studentských časů přezdívali Prinz Pilsje (Princ Pivko). Po jednom z mejdanů dokonce skončil i se svým mercedesem v grachtu, vodním kanále. Pak prošel pozoruhodnou proměnou z opíjejícího se Casanovy, naprosto nepřipraveného na své poslání, v zodpovědného otce tří dcer, kterého jeho poddaní respektují.
Také Máxima měla jako mladá bankéřka v New Yorku daleko do světice. Rodačka z argentinského Buenos Aires nezapřela latinskoamerický temperament. Tancovala, neodříkala se cigaret, smála se, pila. Měla milence, zažívala dobrodružství. Platonicky se prý zamilovala do Johna Kennedyho, syna legendárního prezidenta. Potkali se na jednom večírku, dva roky předtím, než Kennedy našel v roce 1999 smrt v letadle.
Není divu, že s následníkem trůnu země grachtů si padli do oka v roce 1999 v baru ve španělské Seville. Máxima se domnívala, že se baví s obyčejným klukem. Když se jí poprvé svěřil, že je princ, upřímně – tak jak to umí jen ona – se rozesmála. Srdce poddaných si získala takřka okamžitě.
Máxima s Vilémem se seznámili jako řada mladých lidí z běžných poměrů – v baru. Vztah vydržel – jejich vřelost je patrná i po letech…
Těší se největší přízni veřejnosti z celé rodiny. Lidé si cení i toho, že zvládla protokol, do něhož ji zasvěcovala dvorní dáma Patricia Lukkenová, a především holandštinu.
„Kromě toho veřejnosti učaroval její smysl pro humor. Manželům se podařilo předejít tomu, aby je poddaní vnímali jako příslušníky mezinárodní smetánky. Dnes jim věří neuvěřitelných 92 procent,“ podotýká Dewulf.
Potíže s otcem
Navzdory popularitě s sebou Máxima vláčí i kontroverznost. Její otec Jorge Zorreguieta (85), spoluvlastník obchodní firmy, byl ženatý a měl tři děti, když se zamiloval do své o 15 let mladší sekretářky. Argentina dlouho nedovolovala rozvody. Jorge se přesto s Máriou del Carmen Ceruttiovou (70), matkou Máximy, odstěhoval a v roce 1987, když už to šlo, se s ní oženil. Máximě přibyli tři sourozenci – bratři Martin, Juan a sestra Inés.
Otec působil sedm let jako státní tajemník a pak i ministr zemědělství vojenské junty. Ta vládla v Argentině na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let železnou pěstí. Levicové odpůrce shazovala z vrtulníků do moře, za její vlády zmizelo beze stopy 30 tisíc lidí – příslušníků opozice, studentů, spisovatelů, dokonce školáků. Například do školy, kam Máxima chodila, už nikdy nepřišly čtyři dcery novináře Héctora Oesterhelda.
Zorreguieta tvrdí, že o ničem neměl potuchy. Vilém Alexandr se s ním jednou o tom pohádal. Podle týdeníku Der Stern tchánovi doporučil, ať raději neříká nic než takové báchorky.
Junta věznila těhotné odpůrkyně a hned po porodu jim děti odebírala „na převýchovu“. Ale Máxima si Nizozemce získala v roce 2006 tajnou cestou do Argentiny. Tam se sešla s organizací Abuelas de la Plaza de Mayo (Babičky z Květnového náměstí – podle místa, kde se scházely a demonstrovaly). Její členky se neúnavně zasazují o obnovení vazeb mezi tehdejšími matkami a jejich unesenými potomky a také o potrestání viníků.
„Bylo to velmi příznivé setkání. Ukázala, že jí lidské osudy nejsou lhostejné. Vystupovala velice vnímavě a působila dojmem velmi inteligentní ženy, mnohem víc propojené s Argentinou, než jsem si představovala,“ svěřila se předsedkyně organizace Stela de Carlottová (53).