V Británii odborníci zaznamenali od roku 2007 více než 56% nárůst předepisování léku Ritalin – stimulantu, jenž je registrován pod chemickým názvem metylfenidát jako účinný lék poruchy pozornosti a hyperaktivity neboli syndromu ADHD. Po užívání tohoto preparátu se děti více soustředí a celkově jsou klidnější. Dosahují lepších výsledků ve škole, jsou méně unavené a celkově spokojenější. Což potvrzují i rodiče, jejichž děti lék užívají.

Otázkou ale zůstává, zda tento přípravek skutečně všechny děti potřebují. Zda jej nedostávají i ty, které jednoduše zlobí, jsou vzpurnější a aktivnější, tak jako většina jedinců v dětském věku. A vystresovaní dospělí, kteří mají svých problémů nadbytek, je jen nezvládají.

Jen v Británii bylo v roce 2012 dětem předepsáno 657 358 kusů ritalinu a řada dalších léků na poruchu chování. Není divu, že u celé řady odborníků tato čísla vzbuzují nedůvěru a stále hlasitěji se ptají, zda preparáty užívají skutečně jen děti, které to potřebují.

Nepříznivé vedlejší účinky

Ať lék funguje sebelépe, je nutné mít neustále na mysli, že výrazně ovlivňuje vývoj dítěte. Látka v něm obsažená stimuluje uvolňování dopaminu. Přičemž cokoliv, co stimuluje dopamin, negativně ovlivňuje uvolňování růstového hormonu, což se odráží nejen v menší výšce dítěte, ale i v dalších životních etapách.

Navíc lék má i celou řadu vedlejších účinků, např. úzkost, nespavost či stravovací problémy (pokud lék účinkuje, dítě většinou nemá hlad, ale jakmile látka začíná vyprchávat, což se stává v noci, pak se často přejídá). Některé děti především po dlouhodobém užívání léku mohou mít i sklon k depresím.

Problém může nastat i v okamžiku, kdy se potomek stává na léku zcela závislým, a jakmile dojde k jeho vysazení, není schopný pracovat a abstinenci může prožívat stejně špatně jako například alkoholici.

Proč má lék tolik zastánců?

Lék jednoduše funguje. Mnozí rodiče, kteří mají dítě, jež chvilku neposedí, lítá z místa na místo, nedokáže se na cokoliv soustředit, kvůli čemuž má i ve škole špatné výsledky, si léky nemohou vynachválit.

Jejich účinnost potvrzují i dětští psychiatři, kteří léky na základě testů předepisují. „Lidé by si měli uvědomit, že syndrom ADHD především dětem brání v učení, a tedy ve vzdělávání. Pokud se nesoustředí, pak nemohou dosahovat ani dobrých výsledků ve škole, což jim zavírá dveře v budoucím zaměstnání. Ještě před dvaceti lety přitom nebylo při hledání zaměstnání tolik vyžadováno vysokoškolské vzdělání jako v současnosti,“ vysvětluje Dr. Gereta a dodává: „Po mladých lidech jsou mnohem více vyžadovány i kognitivní dovednosti, které vyžadují koncentraci, které lidé s ADHD jednoduše nejsou schopní.“

Léky tedy mají své opodstatnění. Odborníci nicméně varují před kupováním těchto přípravků nelegálně na černém trhu. Tyto léky mohou být pro děti i dospělé skutečným nebezpečím.

Opatrnost by měla být na místě i u legálních farmak. Při diagnostice syndromu ADHD by se neměly obcházet ani další procedury řešící tento problém – jako nácvik sociálních dovedností a behaviorální terapie. Bez těchto kroků by neměl být lék nikdy předepsán.

„Je až neuvěřitelné vidět, jak se děti po užití léku zklidní, soustředí se, v klidu sedí a dělají úkoly. Příznivé účinky nelze popřít. Odborníci mají ale strach ze zbytečného užívání léku. V mnohých případech by totiž pomohla důsledná výchova rodičů a ochota se svým potomkům víc věnovat,“ dodává pro deník The Independent profesor Kendall.