Obsah dětských svačin šokuje

Proč tak rychle přibývá obézních dětí, ovšem i těch s cukrovkou a dalšími zdravotními problémy. Ale držme se faktů.

Přitom víc než polovina dětí se při výběru sladkostí nechá ovlivnit reklamou. Stejně často dávají rodiče svým dětem salám, šunku, případně jinou uzeninu. A v 56 procentech dostanou na svačinu rohlík nebo další bílé pečivo.

Naproti tomu ovoce dostává s sebou do školy jen 23 procent dětí a zeleninu pouze nepochopitelných devět procent z nich. Svačiny tedy často obsahují stravu trochu jednostrannou a nevyváženou z hlediska potřeb dítěte.

Experti na výživu přitom opakovaně varují, že si příliš mnoho dětí zvyká na sladká jídla. Jsou diskutabilní kvůli nadbytečným kaloriím i kvůli riziku psychické závislosti na sladkých potravinách. Ta má svůj racionální důvod.

Sladká a tučná jídla zvyšují v mozku hladinu endorfinů, hormonů pohody a dalších přenašečů mozkových vzruchů, které vyvolávají pozitivní emoce. Děti si pak zvykají na to, že nepříjemné pocity je možné jednoduše potlačit sladkými a tučnými pamlsky (typická je třeba čokoláda).

Pokud se však jejich nejlepším kamarádem stane lednice s oblíbenými jídly nebo skříň s pamlsky, vznikne začarovaný kruh.

Negativní pocity se snaží eliminovat jídlem, po kterém přibírají další kila. Je to záludná past.

Chytá se do ní stále více dětí. Počet těch obézních se podle pražské obezitoložky Alexandry Moravcové za posledních deset let zdvojnásobil. A skoro deset procent školáků má nadváhu.

Rodiče, kteří dávají svým dětem na svačinu zmíněné sladkosti a pamlsky, o tomto riziku závislosti obvykle nic nevědí. Netuší, jak vážně mohou svým dětem ublížit.

Dietologové varují před uzeninami z několika důvodů. Obsahují příliš mnoho cholesterolu a problematických živočišných tuků, které přispívají k obezitě i kornatění cév. Ale také obsahují hodně soli. Ta spolu s tuky zvyšuje riziko hypertenze a dalších kardiovaskulárních problémů.

A tak bychom mohli pokračovat. Patří zkrátka k potravinám, které bychom dětem dávat neměli. I když jim, podobně jako třeba hamburgery, obvykle chutnají.

Zmíněný výzkum svačin, který podporuje v rámci spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací společnost Unilever, ukázal další negativní jevy.

Třeba 48 % dětí snídá jen někdy nebo vůbec. A zhruba jedna až dvě pětiny dětí ve škole neobědvají. Podle odborníků je přitom pravidelnost a pestrost zdravé stravy jedním ze základních problémů stravování školáků.

Že si děti často nosí na svačinu do školy sušenky, čokoládové oplatky nebo chipsy, mi potvrdil i můj desetiletý syn. Daleko závažnější mi však připadá to, že je pak podle něj docela trapné vytáhnout si třeba tmavý chleba s rostlinným tukem a s paprikou nebo se sýrem. Ne každé dítě má prý tu kuráž.

Výzkum odhalil i rozpor mezi tím, co rodiče považují za správné a co ve skutečnosti dělají. S tím, že je svačina důležitá, souhlasí 99 % z nich. Přesto většina vybírá dětem nevhodné potraviny, jako je bílé pečivo (75 %), tavený sýr (64 %) nebo salám (39 %). Tmavé a celozrnné pečivo prý dávají dětem v 19 % případů, ve skutečnosti ho měla jen 3 % z nich. Zeleninu podle nich dostává 37 % dětí, ve skutečnosti to bylo pouhých 9 %. U jogurtů se ten nepoměr ještě prohloubil: 50 % podle rodičů a 8 % ve skutečnosti.

Nejoblíbenějšími jídly jsou podle dětí špagety se sýrem, smažený sýr a svíčková. Z osobní zkušenosti vím, že dalšími favority bývají pomfrity a pizza. Hitem školních kantýn a bufetů je párek v rohlíku, trvanlivé pečivo, chipsy, pizzy a někde i hamburgery. V některých krajích proto začínají prostřednictvím vyhlášky ministerstva školství sortiment těchto bufetů měnit a ozdravovat.

Pokud vaše dítě trápí nadbytečná kila, vysoký cholesterol, přílišná hubenost nebo další potíže, zkuste se obrátit na poradenské centrum Výživa dětí. Má bezplatnou linku 800 230 000 a internetovou adresu: www.vyzivadeti.cz. Jejich prostřednictvím můžete konzultovat své problémy s nutričními terapeuty a dalšími odborníky.