Hlavní obsah

Levitující rychlovlak překonal světový rekord, jel 590 km/h

– Tokio

Japonský vysokorychlostní vlak Maglev dosáhl při testovací jízdě na magnetickém polštáři nového rychlostního rekordu 590 kilometrů v hodině. V pátek o tom informoval deník The Daily Telegraph. Uvedl, že se při dalších testech příští týden pokusí překonat hranici 600 kilometrů za hodinu.

BEZ KOMENTÁŘE: Rychlovlak Maglev při rychlostních testech v roce 2014

 
Článek

Nový rekord zaznamenala vlaková souprava Maglev využívající technologie magnetické levitace ve čtvrtek na zkušební trati v prefektuře Jamanaši západně od metropole Tokia.

Souprava se sedmi vagóny jela zmíněnou rychlostí po dobu 19 sekund, upřesnila společnost Central Japan Railway, která nový vlak považuje za prostředek hromadné dopravy budoucnosti.

Dosavadní nejvyšší rychlost vlaku byla naměřena na téže trati v Jamanaši 2. prosince 2003. Její hodnota se rovnala 581 kilometrům v hodině. Na normálních kolejích drží rekord 574,8 kilometru v hodině francouzský expres TGV z 3. dubna 2007.

285 kilometrů za 40 minut

Firma Central Japan Railway vyvíjí nové vlaky v souvislosti s připravovanou tratí mezi Tokiem a městem Nagoja, která by měla být hotová do roku 2027 a zkrátit cestování na této trase ze stávajících 90 minut na 40. Více než 80 procent z 285 kilometrů dlouhé trati bude vedeno pod zemí. Do roku 2045 by pak linka měla být protažena až do Ósaky.

Cena projektu je odhadována v přepočtu na 1,81 biliónu Kč. Japonsko doufá, že část nákladů by se mu mohla vrátit prodejem technologie do USA, uvádí The Daily Telegraph. Japonské firmy by prý mohly vybudovat systém magnetického klouzání například ve Spojených státech, kde by spojil metropoli Washington s Baltimorem za pouhých 15 minut.

Výhodami použití magnetické levitace u vlaků jsou zejména vyšší rychlost, která kvůli absenci tření přesahuje 400 km/h, a větší komfort pro cestující.

Drahá technologie, levnější provoz

Technologie vyžaduje specifickou dopravní infrastrukturu, většímu rozšíření těchto rychlovlaků brání zejména vysoké investiční náklady, které jsou dvojnásobné v porovnání s výstavbou vysokorychlostních tratí.

Provoz magnetických rychlovlaků je ale levnější: při rychlosti 400 km/h vystačí souprava s příkonem sedm megawatt, což je o polovinu méně než u francouzského TGV nebo německého ICE při podobné rychlosti.

Již nyní jezdí dva komerční vlaky na magnetickém polštáři, od dubna 2004 v Šanghaji v Číně a od března 2005 v japonském Aiči.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám