Článek
„Ačkoli vše bylo spuštěno kataklyzmatickou událostí, následující nehoda v jaderné elektrárně Fukušima 1 nemůže být vnímána jako přírodní katastrofa,“ tvrdí zpráva a pokračuje: „Byla to katastrofa způsobená hlavně člověkem. Mohla se a měla se předvídat a dalo se jí předejít.“
Dále ve zprávě stojí, že si „šlo představit efektivnější reakci lidí“ na straně provozovatele i vlády.
Okolí Fukušimy uzavřeli po havárii z loňského března.
Ředitel komise uvedl, že vícenásobné chyby a vědomá zanedbání nechaly elektrárnu nepřipravenou na zemětřesení.
Komise také zmínila, že k problémům přispěla i japonská kultura s úctou k autoritám, které nechce zpochybňovat.
Postupné odhalování problémů
Parlamentní komise byla ustavena dva měsíce po katastrofě v květnu 2011. Po šestiměsíčním vyšetřování sdělila, že katastrofa byla výsledkem dohody mezi vládou, úřady pro jadernou energetiku a společností Tepco.
Snímek hořící elektrárny Fukušima po vlně tsunami
Uvedla, že se po katastrofě se situace zhoršovala, protože vládní úřady „nefungovaly správně“ a klíčové role byly nejednoznačně stanovené.
Zmínila také, že komunikace mezi elektrárenskou společností Tepco a kanceláří premiéra Naota Kana značně vázla. Jeho návštěva Fukušimy hned po katastrofě od problému odvedla pozornost.
Katastrofa přišla po zemětřesení
Po zemětřesení byl vyřazen chladící systém, reaktory se začaly přehřívat a některé se částečně roztavily. V oblasti došlo k úniku radioaktivity do ovzduší i do vody.
Z oblasti muselo být vystěhováno 80 000 obyvatel. Šlo o největší jadernou katastrofu od černobylské v roce 1986.