Článek
Pekingu, který zatím čeká na nové dodávky odvedené z jihu země, bude prý brzy scházet 200 až 300 milionů kubíků vody. Hladina spodních vod ve městě poklesla o jednáct metrů.
S různě velkým nedostatkem vody, ale také s její zhoršující se kvalitou danou neustávajícím průmyslovým znečištěním se potýkají stovky dalších měst. Například v jihozápadní provincii Kuej-čou v srpnu sucho postihlo více než 600 000 lidí a skoro čtvrt miliónu kusů dobytka.
V polích na severu země se tento měsíc utvořily i deset metrů hluboké praskliny. Farmáři v městě Čch'-feng museli odložit sklizeň, aby se vyhnuli zranění; podle tamního hydrologického úřadu citovaného Novou Čínou vyschlo 62 procent tamních zásobníků. Nedostatek pitné vody trpí v této oblasti přes čtvrt miliónu lidí.
Za rostoucí spotřebou stojí kromě zvyšujícího se počtu továren a elektráren také domácnosti. Mají koupelny i pračky a taky auta, která se musejí mýt. Růst životní úrovně se projevil i v budování lyžařských center s umělým sněhem nebo golfových hřišť, jejichž trávníky je třeba zavlažovat.
O vodu přicházejí i jižní státy
Čína, na jejímž relativně suchém severu je soustředěno více než 40 procent obyvatel, do budování přehrad, zásobníků či hloubení studní investovala desítky miliard dolarů.
Poptávka po vodě je však v zemi s druhou největší ekonomikou světa prý neudržitelná. Podle Světové banky slábnoucí zásoby postaví v zemi bohaté proti chudým a obyvatele měst proti vesničanům. Bez zásadní změny v přístupu ke spotřebě vody se desítky miliónů Číňanů stanou v příští dekádě "environmentálními uprchlíky".
Stavba čínských přehrad znepokojuje také státy po proudu řek. Obyvatele především chudých oblastí Bangladéše, Barmy, Laosu, Kambodže, Indie, Thajska nebo Vietnamu Peking připravuje o vodu. Těmto zemím také často chybí peníze nebo politická moc stavět přehrady stejně rychle a agresivně jako Čína.