Ve městě Kemi Ódinovi vojáci hlídkují každý den, i když venku teplota klesá k třiceti stupňům pod nulou. Tvrdí, že mají patroly ve třiadvaceti finských městech, i když policie mluví jen o pěti, uvedla agentura Reuters.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Podle našeho názoru islámští vetřelci přispívají ke snížení bezpečnosti a k rostoucí kriminalitě,“ uvádí skupina na svých internetových stránkách. Jeden z jejích členů, který se snaží získat nové příznivce na facebookových stránkách uvádí, že Ódinovi vojáci jsou „vlastenecká organizace, která bojuje za bělošské Finsko“.

Právě v západofinském Kemi vznikla koncem loňského roku první buňka Ódinových vojáků (název odvozuje od hlavního boha severského pohanského panteonu). Město je nedaleko hraničního přechodu u Tormia, kudy do země přicházejí migranti ze Švédska.

Občanské hlídky si nemohou přisvojovat pravomoci policistů Juha Sipilä, finský premiér

Od té doby skupina získala řadu příznivců a její hlídky říkají, že chtějí být „ušima a očima“ policistů, kteří prý nestíhají plnit všechny své povinnosti.

Na svých demonstracích nosí odznaky a transparenty s nápisy „migranti nejsou vítaní“.

„Je to principiální věc. Policie je odpovědná za dodržování práva a pořádku,“ odmítl ve veřejnoprávní televizi Yle vznik domobrany finský premiér Juha Sipilä. „Občanské hlídky si nemohou přisvojovat pravomoci policistů.“

Vazby na extremisty

Na rozdíl od sousedního Švédska v minulosti do Finska žádné větší počty uprchlíků nemířily. To ale současná migrační krize změnila a úřady se teď obávají, že se občanské hlídky budou v ulicích objevovat stále častěji.

Finská policie dosud nezaznamenala žádné násilné incidenty mezi Ódinovými vojáky a imigranty. Policisté ale organizaci sledují a podle zpravodajských služeb mají „některé hlídky“ vazby na extremistická hnutí.

Členové skupiny Ódinovi vojáci na demonstraci ve městě Joensuu ve východním Finsku

Ódinovi vojáci na demonstraci ve městě Joensuu ve východním Finsku

FOTO: Minna Raitavuo/Lehtikuva, Reuters

Sami policisté přiznávají, že hlídkování v ulicích není zločin, ale byli by raději, kdyby tahle práce zůstala na nich. „Pokud budou policii hlásit případné incidenty, mají na to právo,“ řekl agentuře Reuters Eero Vänskä, šéfinspektor policie v Kemi.

Informace ze sociálních sítí

Jeden ze zakladatelů skupiny loni v říjnu přiznal, že imigrace je pro ně hlavním tématem.

„Dostali jsme se do situace, kdy se potkávají různé kultury. Vyvolalo to strach,“ řekl Mika Ranta z Kemi. „Nejhorší bylo, když jsme se z Facebooku dozvěděli, že se noví žadatelé o azyl poflakují kolem základních škol a fotí si mladá děvčata.“

Šéfinspektor Vanska sice potvrdil, že u některých škol byli spatřeni žadatelé o azyl s mobilními telefony, ale jde podle něj spíš o nedorozumění. Neexistují podle něj žádné důkazy, které by dokládaly pravdivost tvrzení, která se na sociálních sítích objevila.

Přes třicet tisíc azylantů

Finská koaliční vláda, ve které je i protiimigrační Strana Finů občanské hlídky Ódinových vojáků kritizuje.

„Mají protipřistěhovalecké a rasistické rysy a jejich činy bezpečnost nezvyšují,“ prohlásil ministr vnitra Petteri Orpo.

Vláda ale čelí rostoucímu tlaku, aby svou politiku vůči žadatelům o azyl přitvrdila. Některá opatření už zavedla. Azylanti například musejí bezplatně pracovat a pro získání azylu musejí prokazovat znalosti z finské kultury a společnosti.

Finsko v roce 2015 přijalo zhruba 32 tisíc žadatelů o azyl, o rok dřív jich bylo jen 3 600. V zemi v porovnání s Evropskou unií stále žije poměrně málo přistěhovalců. V roce 2014 jich tam bylo zhruba šest procent z celkové populace, průměr EU je deset procent.