FAZ k tomu poznamenal: „Platí způsob myšlení, že ,uprchlíci‘ jsou zmiňováni pouze v případě, že se hodí jako idealistická postava v boji proti pravicovým extremistům. To je ale politická perspektiva, nikoli novinářská.“

Ostrou kritiku vyvolal Jakob Augstein, komentátor a syn vydavatele časopisu Der Spiegel, který k útokům v Kolíně přes Twitter vzkázal: „Pár osahávajících cizinců – a už u nás odprýskává nátěr civilizace.“ Stížnosti veřejnosti na práci médií ovšem dosáhly takové intenzity, že veřejnoprávní televize ZDF se bezpříkladně omluvila za pozdní a nepřesné informace o silvestrovském násilí. [celá zpráva]

Proč média mlčela? kladou otázku Němci

Na náladě ve společnosti se podepsalo i to, jak o událostech informovala policie, média i politici. „Pomalostí, nesprávným odhadem závažnosti události, zpackanými mediálními výstupy a přehnanou politickou korektností umožnili, aby se debaty zmocnili kritici politiky otevřených dveří i extremisté,“ upozornila Ulrike Grundrandová z berlínské Svobodné univerzity.

Britský deník The Guardian si všiml, že zatímco zpráva o násilí v Kolíně se do oficiálních médií dostala až v pondělí, sociální sítě přinášely už o víkendu výpovědi svědků.

„To spolehlivě živilo a živí přesvědčení mnohých Němců, že mainstreamová média se bojí o tomto tématu psát, že zakrývají pravdu, protože je politicky nepohodlná a nezapadá do opojení z vítání uprchlíků,“ shrnul The Guardian.

Tón řady příspěvků na chatech mezitím přitvrdil. „Jsem zvědavá, zda si kancléřka půjde nyní udělat selfie s některou z obětí útoků,“ poznamenala Brigitte, jedna z diskutujících