Článek
O běžence se totiž musejí postarat i obce. „Bohaté Německo jim může poskytnout pomoc,“ je přesvědčen Volker Herzog (52), starosta Vorry. „Dříve nám pánové shora jednoduše oznámili, že například k nám do obce dorazí desítka uprchlíků – a starejte se,“ vzpomíná místní pastor Björn Schukat (38).
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Spolkové a bavorské úřady sice určují kvóty, ale než někam vypraví azylanty, poskytují obcím stále více peněz, aby pro běžence upravily nebo pronajaly byty.
Loni v prosinci totiž vyčlenila berlínská vláda pro malé obce a vlády spolkových zemí na tyto účely navíc miliardu eur (27,5 miliardy Kč), v květnu prostředky na vyškolení dalších 2000 sociálních pracovníků.
Zničený vnitřek nově opraveného domu
Sociální demokrat Herzog je v Bavorsku výjimkou. Volby v této spolkové zemi tradičně s převahou vyhrává Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU), Herzog přitom zastává místo starosty už od roku 1996 a celý život prožil v rodném údolí.
Dobře ví, že ne všichni z tisícovky obyvatel městečka smýšlejí o azylantech stejně. „Přesto když mi loni v prosinci v jedenáct hodin v noci zpanikařený zástupce hlásil, že náš nový dům pro azylanty ničí požár, zdrtilo mě to,“ vybavuje si starosta. Až denní světlo plně odhalilo škodu. Plameny poškodily nejen penzión, ale i vedlejší obytný dům a stodolu, které také prošly rekonstrukcí a čekaly na azylanty.
Škody odhadli znalci na 700 tisíc eur (19,3 miliónu Kč). Kromě nápisu „Vorra nechce žádné azylanty“ po sobě útočníci zanechali i dva hákové kříže v červené barvě. Že nešlo o žádný malý ohýnek, potvrzuje skutečnost, že na místě zasahovalo na 150 hasičů, z nichž jeden musel po zásahu zamířit se zraněním do nemocnice. Záběry z Vorry oblétly přes velké zpravodajské televize a internetové portály svět.
Jediná noc – a vše bylo náhle jinak
„Chvíli jsem se nezmohl na slovo. Vždyť jen dva týdny předtím jsem o příjezdu běženců ze Sýrie s našimi lidmi podrobně a naprosto otevřeně diskutoval – a nikdo se nevyslovil proti. Naopak, přišlo mi, že lidé jsou spokojeni, že se do penziónu pro čtyřicet hostů vrátí po delší době život a že jsme opravili další dvě prázdné budovy. Máme tady už skupinu dobrovolníků, kteří se nabídli, že sami pomohou nově příchozím se co nejdříve začlenit do běžného života. Během jediné noci vše vzalo za své,“ kroutí hlavou oblíbený starosta.
„Bez ohledu na hákové kříže bych váhal označit za pachatele pravicové extremisty. Svastiku mohl na zeď namalovat kdokoli,“ uvažuje.
Přitom zdaleka nejde jen o Vorru – počet útoků na obydlí azylantů se v Německu v roce 2014 ve srovnání s předchozím rokem ztrojnásobil.
Dům pro azylanty v německém městečku Vorra zničil požár.
Samotná Vorra je puntičkářským místem: krajkové záclony v oknech „zařezávají“ ve stejné délce na milimetry přesně, polena se vrší v úhledných hromadách a kostelní hřbitov nezapře pravidelnou a pečlivou péči.
Není divu, že v poklidném středostavovském městečku, kde se čas rád sám zastavil, je vše cizí okamžitě nápadné. Každý, kdo jím prochází, si musí všimnout nápadných plakátů. Visí nejen na budovách, ale i na kmenech stromů. I když kriminální policie díky své pověstné píli a nasazení již určitou stopu má, vypsala odměnu 20 tisíc eur (550 tisíc korun) pro toho, kdo ji přivede na stopu pachatele.
Velká města jsou na tom lépe
Jak připomíná pastor Schukat, okolní vesnice už mezitím přijaly několik desítek běženců. I proto se Herzog nevzdává. Nicméně opravy všech tří budov tak, aby mohly přijmout třicítku azylantů, skončí nejdříve na podzim.
„Ve velkém městě, jako je blízký Norimberk, se stovka přistěhovalců snadno ztratí a tamějších domácností se jejich příjezd téměř nedotkne. U nás je ale to jiné,“ připomíná starosta. „Přesto je Vorra úplně normální obec. Taková, jakých je v Německu sto tisíc,“ uzavírá Herzog.