Článek
"V Norsku se zavádí povinná vojenská služba bez rozdílu pohlaví. Stortinget (parlament) žádá vládu, aby co nejdříve předložila návrh na příslušnou změnu zákona," uvádí se v dnešním komuniké norského zákonodárného sboru.
"Norsko se stane první evropskou zemí, která bude na vojnu v mírových dobách povolávat i ženy," řekl agentuře AFP mluvčí norského ministerstva obrany Lars Gjemble. "Je to historický den," podotkla norská ministryně obrany Anne-Grete Strömová-Erichsenová, již citoval deník Aftenposten. "A přichází v týdnu, kdy slavíme sté výročí udělení hlasovacího práva ženám," dodala.
Norské ženy mají od roku 1976 právo sloužit v armádě a v současné době představují asi deset procent rekrutů. Před zavedením povinné vojenské služby nezávisle na pohlaví stanovila ministryně obrany za cíl mít do roku 2020 v řadách armády 20 procent žen.
Myšlenka ale nemá v zemi absolutní podporu. Kritizuje ji třeba předsedkyně Norského sdružení pro ženská práva Torild Skardová. Pochybuje totiž, že podobný krok přispěje k rovnoprávnosti. Ženy podle Skardové již nyní nesou těžší břímě, když přivádějí na svět děti a leží na nich většina povinností spojených s péčí o potomky, nemocné a seniory. "Přidat v této situaci další zátěž je velmi nerozumné," domnívá se Skardová.
Rozhodnutí je v protikladu k tendencím ostatních evropských států směřujících k profesionálním armádám. Norsko se tak dostává do malé společnosti zemí, kde se ženy povolávají, jako jsou Kuba, Izrael, Malajsie či Severní Korea, které ženy do armády povolávají.
Povinná vojenská služba pro ženy v Norsku je do značné míry formální záležitostí a jejím důvodem není nedostatek branců. I pro muže je branná povinnost uplatňována velmi mírně. Ze 60 000 mužů, kteří jdou na základě svého věku k odvodu, je nakonec do armády ročně vybráno pouhých 8000 až 10 000 Norů. Přijati jsou v podstatě ti, kteří mají zájem a dobré výsledky fyzických a psychologických testů.