Hlavní obsah

Muslimové a židé se poprvé spojili, v Berlíně demonstrovali za právo na obřízky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Berlín

Stovky židů a muslimů v Berlíně protestovaly proti rozhodnutí soudu v Kolíně nad Rýnem, který zakázal rituální obřízky malých chlapců. Společná demonstrace židů a muslimů, podle agentury DPA první v německé historii, požadovala urychlené vydání zákona, který by obřízky z náboženských důvodů opět umožnil.

Foto: Pawel Kopczynski, Reuters

Rabín Jicchak Ehrenberg nasazuje jarmulku představiteli německé turecké komunity Kenanu Kolatovi během společné berlínské demonstrace proti zákazu obřízek.

Článek

Bývalá předsedkyně berlínské židovské společnosti Lala Süsskindová na protestním shromáždění prohlásila, že debatu o obřízce vedou nekompetentní lidé. Zároveň varovala berlínskou radnici, aby ustoupila od svého záměru omezit možnosti obřízky.

Také předseda společnosti zastupující německé Turky Kenan Kolat prohlásil, že tradice obřezávání malých chlapců v Německu zůstane i do budoucna. "Nikdo obřezávání nemůže zastavit," řekl.

Spor o obřízky vypukl v červnu. Soud v Kolíně nad Rýnem rozhodl, že tento zákrok nesmějí podstupovat malí chlapci, ale až případně dospělí muži, kteří se pro to sami rozhodnou. Soud se věcí zabýval kvůli případu čtyřletého chlapce, u kterého se po zákroku objevily zdravotní komplikace.

Verdikt, který se vztahuje jen na oblast Kolína nad Rýnem, pobouřil židy a muslimy. Mnozí se báli o osud náboženské svobody a tolerance v Německu. To je v zemi, kde se zrodil nacismus, velmi citlivé téma.

Podle židovských náboženských pravidel bývají chlapci obřezáni osmý den po narození. V islámu se to různí podle zvyklostí jednotlivých rodin, zemí a větví tohoto náboženství.

Anketa

Mělo by být obřezávání malých chlapců zakázáno?
Ano
78,8 %
Ne
21,2 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 16447 čtenářů.

Reklama

Výběr článků

Načítám