Článek
Přestože je německý satelit menší, představuje větší riziko. Časopis New Scientist uvedl s odvoláním na mluvčího laboratoře DLR, která Rosat postavila, Andrease Schütze, že má odolný tepelný štít. Je proto možné, že odolá vysokým teplotám, které vzniknou při průletu atmosférou.
Rosat byl vypuštěn v roce 1990 s pomocí NASA a přestal fungovat v roce 1999. Nemá žádný pohonný systém, a proto se s ním nedalo už manévrovat. Navíc jeho trajektorie se nedá tak přesně určit. Svou roli sehraje především sluneční aktivita, která silně ovlivňuje podmínky ve svrchních vrstvách atmosféry.
Podle Hugha Lewise z University of Southampton nemáme očekávat déšť satelitů. Jde o souběh, který ovlivňuje i skutečnost, že v 90. letech narostla frekvence vypouštění satelitů na oběžnou dráhu. Od té doby se také změnil přístup k misím na oběžné dráze a místo stavění ohromných zařízení s řadou funkcí se vesmírné programy orientují na menší jednoúčelové družice.