Článek
"Jsem však přesvědčen, že Írán není nic jiného než záminka, protože Američané chtějí systém v Polsku a Česku na obranu před Ruskem. Proto nabídku prezidenta Putina odmítnou. Netřeba pochybovat, že americké antirakety v Polsku budou jednou vyzbrojeny jadernými náložemi. Taková je logika protiraketové obrany," tvrdí Litovkin s tím, že jaderná nálož je nutná ke spolehlivému ničení multihlavic a rojů hlavic provázených klamnými cíli. Jaderný spad však pochopitelně zasáhne území, nad nímž je raketa zasažena - v případě evropského štítu tedy starý kontinent.
Použití jaderných hlavic u antiraket GBI je technicky možné. Jako nosiče mají být používány třístupňové Minutemany III, které normálně slouží jako nosiče jaderných náloží.
Litovkin také uvedl, že radarové zařízení v ázerbájdžánské Gabale, jež nabídl na summitu G8 Američanům ruský prezident Vladimir Putin [celá zpráva], tvoří součást systému ruské protiraketové obrany. Takových radarů je "zhruba jedenáct", některé jsou v Rusku, jiné u sousedů, například v Mukačevu na Ukrajině, na Krymu, v Bělorusku, v Kazachstánu. Všechny jsou spojeny s radiolokační ústřednou protiraketové obrany Don 2 ve Frjazevu u Moskvy i s hlavním velitelstvím v Solněčnogorsku.
Radar v ázerbájdžánské Gabale střeží prostor v okruhu šesti tisíc kilometrů, tedy od Středomoří po Indii. Budou-li Američané chtít, mohli by ho po úpravách použít ve svém systému, soudí Litovkin. Bylo by však třeba vybudovat druhý radar pro navádění antiraket na cíl, aby vystřelená raketa mohla být zničena. Musel by to být radar podobný tomu, jaký se plánuje v Česku. Ten má současně zaznamenávat start rakety i navádět antiraketu na cíl.
Do ČR má být po modernizaci - pokud tedy dojde k dohodě mezi vládami obou zemí - převezen radar z Kwajeleinu.