Podle úvodníku pro odborný časopis Journal of Alzheimer’s Disease, který napsali vědci a lékaři z univerzit v Oxfordu, Cambridgi, Edinburghu, Boloni a dalších prestižních pracovišť, jsou hlavními příčinami demence viry oparu typu 1, ale také podstatně větší bakterie.

Specialisté v úvodníku poukázali na tzv. chlamydie, zvláště na Chlamydophila pneumoniae, které vyvolávají nemoci horních cest dýchacích, a také na některé typy šroubovitých spirochét.

Podle autorů se viry a bakterie běžně vyskytují v mozku starších lidí. Jen opar dostanou během života až dvě třetiny lidí a mnozí z nich si to ani neuvědomí.

Většinou jsou tyto mikroorganismy nečinné, v případě stresu či oslabení imunitního systému se však mohou „probudit“ a zahájit své zkázonosné dílo.

Jak podle listu The Independent uvedl doktor James Pickett z Alzheimerovy společnosti, v mozku nemocných lidí je patogenů podstatně více.

Léky zatím nejsou

Většina vědců se dnes snaží najít léčbu proti vytváření amyloidních destiček a některých tau bílkovin, to však už jsou příznaky propuknuvší Alzheimerovy nemoci.

Profesor Douglas Kell z britské Manchester University, který je jedním z autorů úvodníku, proto vyzval ke změně přístupu: „Tvrdíme, že existují nezvratné důkazy, že Alzheimerova choroba má spící mikrobiální složku. Nemůžeme dál ignorovat všechny tyto důkazy.“

Podle profesora Johna Hardyho z  University College London je to ale menšinový názor.

Profesorka Resia Pretoriová z jihoafrické University of Pretoria, která se na textu také podílela, připomněla: „Zásadní roli může hrát také přítomnost mikrobů v krvi, a to jako příčinný činitel způsobující systémový zánět, což je charakteristika Alzheimerovy nemoci. Navíc existují jasné důkazy, že to může způsobit záněty nervů a vznik destiček.“

Léčit tyto bakteriální a virové nemoci pomocí léků proti mikrobům by podle nich mohlo předcházet vzniku nemoci. V letech 2002–2012 bylo podle deníku The Daily Telegraph provedeno už 412 testů léků proti Alzheimerově nemoci, žádný však nebyl úspěšný.

O viru oparu se již ví, že poškozuje centrální nervový systém a tzv. limbický systém, který ovlivňuje náladu a lidské instinkty. Vědci připomínají, že genetická mutace APOEe4, která pětině lidí zvyšuje náchylnost k alzheimeru, zvyšuje i jejich zranitelnost vůči infekčním nemocím.