Oproti loňskému roku letos vysoké školy zaznamenaly v rozpočtu propad o jedno procento.

„Jen v případě Masarykovy univerzity je to propad o desítky miliónů korun stejně jako u velkých vysokých škol,” řekl rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Podle něj univerzity registrují finanční propady už několik let, u některých mohly v součtu překročit stomiliónovou hranici.

Mzdy vyučujících jsou fixní

Podle rektora Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Pavla Suchého mají někteří vysokoškolští učitelé nižší platy než jiní na středoškolské úrovni. Rektor Karlovy univerzity v Praze Tomáš Zima upozornil, že mzdy vysokoškolských učitelů jsou fixní a nenarůstají, zatímco se zvyšují mzdy soudcům a jiným profesím.

Valachová chce výpadek peněz na vzdělávací činnost zastavit. Už letos hrozilo, že univerzity dostanou zhruba o 1,3 miliardy méně, nakonec se ale podařilo propad snížit na 200 miliónů korun. Pomohla k tomu podpora vlády i Poslanecké sněmovny díky operacím mimo stanovený rozpočet, ale také nespotřebovanými výdaji.

„Rozpočet vysokých škol je přesypáváním peněz z kapsy do kapsy. Chci to změnit a zajistit jim stabilní představu rozpočtu,” řekla Valachová.

Chce také zvýšit podporu doktorandského studia, která je nyní přes 7000 korun. Vysoké školy požadují dvojnásobek, což by podle Valachové znamenalo o miliardu více. O zvýšení ale bude nadále jednat.

Rada VŠ nechce změny v novele

Rada vysokých škol už nechce žádné změny v novele vysokoškolského zákona, jejíž návrh na konci ledna schválili poslanci. Případné nedostatky je potřeba řešit systémově, například následnou technickou novelou, uvedl předseda rady Jakub Fischer.

Sněm Rady vysokých škol také na čtvrtečním zasedání znovu zkritizoval opětovnou snahu poslance Jiřího Zlatušky (ANO) prosadit návrh, který by měl omezit působení akademiků na různých vysokých školách.