Článek
V rámci akcí pořádaných Asociací institucí vzdělávání dospělých ČR (AIVD ČR) při Týdnech vzdělávání dospělých by návštěvníci měli mít možnost si sami přímo vyzkoušet cokoliv, co jim vzdělávací instituce nabídnou.
Pravidelně tyto akce v regionech navštíví několik tisíc lidí. Podrobný program je k dispozici na www.tydnyvzdelavani.cz.
Odborníci na tuto problematiku se v posledních letech zabývají především takzvanou funkční gramotností dospělých, což je umění využít znalosti a dovednosti, které se člověk naučil ve škole.
Škola nemůže připravit na vše
Milada Rabušicová z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně na pondělním kulatém stole připomněla, že je tento pojem třeba chápat v kulturním kontextu. V každé společnosti jsou totiž nároky jiné.
Funkční gramotnost dospělých neodpovídá školní gramotnosti dětí. „Škola není schopna připravit na veškeré situace, které se stanou v dospělosti,” poznamenala Rabušicová. Důležité je právě celoživotní učení, protože tato kompetence funguje jako sval, když se neposiluje, tak zakrní.
Funkční gramotnost je možné změřit. Při šetření PIAAC z let 2011/2012, které podobně jako známé školní prověrky PISA organizovala OECD, byli Češi průměrní ve čtenářské a nadprůměrní v matematické gramotnosti. Výsledky odhalily tři hlavní problematické skupiny: ženy s malými dětmi, absolventy a zaměstnance nad 55 let.
Obtížná motivace
Rabušicová upozornila, že motivovat lidi s nejnižší mírou funkční gramotnosti k jejímu zvýšení je velmi obtížné. „Současně to jsou totiž lidé, kteří si to vůbec neuvědomují. Necítí proto žádnou vzdělanostní potřebu,” vysvětlila.
Analýza statistických dat typického představitele člověka s nízkou mírou funkční gramotnosti popsala jako ženu mezi 55 a 65 lety, která má základní vzdělání a jejíž rodiče měli rovněž pouze základní vzdělání. Je zaměstnaná jako nekvalifikovaná dělnice nebo na nekvalifikované pozici v zemědělství, případně už je v důchodu. Prakticky nemusí číst v práci, čte ale noviny a sleduje televizi. Důležité podle Rabušicové je, že si rozhodně nemyslí, že by mohla mít problém.
Česko podle výsledků PIAAC patří mezi země s nejnižším rozpětím úrovně kompetencí uvnitř populace. Zároveň však stejně jako u výsledků vzdělávacích testů existuje vysoká závislost výsledků na socioekonomickém statusu daného člověka.
