Článek
Zjistili to vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jejichž práci publikoval prestižní odborný časopis Biological Letters.
Tomáš Grim, který se na studii podílel, řekl, že ptáci na rozdíl od lidí vidí i UV světlo, takže jejich barevné spektrum je mnohem širší. Ptačí zrak vědci dokážou napodobit a už před čtyřmi roky zjistili, že ptáci na svém peří využívají jen zhruba čtvrtinu barev, které jsou schopni vidět. Ještě větší překvapení ale vědci zažili, když zkoumali barevnost ptačích vajec.
„Zjistili jsme, že ptáci pro zabarvení vajec využívají z celého barevného spektra pouze 0,1 procenta. Je to 200 až 400krát méně než u ptačího peří, což je až neuvěřitelné. Jeden ze závěrů naší studie je tedy to, že biomateriál, dosud považovaný za jeden z nejpestřejších, je prakticky nebarevný. Potenciál barev, které mohou ptáci vidět, zůstává totiž téměř nevyužitý," uvedl Grim.
Úspornost ptáků při výběru barev vajec podle olomouckých vědců asi souvisí s tím, že zabarvení skořápek určují pouze dva pigmenty, a sice modrozelený biliverdin a rezavohnědý protoporfyrin. Více jich zřejmě ani není potřeba.
Nenápadnými vejci maskují
„Ptáci mají většinou otevřená hnízda a potřebují proto nenápadná vejce, která splynou s podkladem. Na to jim stačí protoporfyrin, který dodá vejcím maskovací hnědavou barvu. Pokud ptáci hnízdí v dutinách, pak mají vejce bílá a k tomu nepotřebují žádný pigment. V některých případech samičky vejce více vybarvují, neboť tak přesvědčují samce o své kvalitě. A na to mají biliverdin, který dokáže kvalitu samice signalizovat," podotkl Grim.
Dosud se vědecká obec snažila barevnou proměnlivost vajec vysvětlit koncentrací pigmentů ve skořápce, avšak bez většího úspěchu.
Olomoučtí ornitologové přibrali další faktor, a sice přítomnost samotné skořápky z uhličitanu vápenatého, v níž jsou pigmenty uložené. Poté se jim podařilo pomocí statistických modelů vysvětlit většinu proměnlivosti ve zbarvení ptačích vajec.
Další pigmenty neexistují
"To mimo jiné znamená, že žádné další pigmenty pro zbarvení vajec téměř jistě neexistují. Jednoduše proto, že už nezbývají skoro žádné možné varianty, které by byly potřeba vysvětlovat. To je výjimečné, obvykle se totiž v podobných srovnávacích studiích podaří objasnit zhruba pět procent proměnlivosti," řekl Grim.
Na světě žije 10 000 ptačích druhů. Zatímco experimentální studie většinou zkoumají jen jeden druh a srovnávací práce desítky druhů, hlavní autor nové studie Daniel Hanley změřil zbarvení vajec u 636 druhů.
„Je to fascinující. Vyřešili jsme jednu ze základních biologických otázek, proč ptačí vejce vypadají tak, jak vypadají. Ukázali jsme, že jejich variabilita je mnohonásobně menší, než se myslelo, a vysvětlili jsme, proč tomu tak je," dodal Grim.