Článek
O nebezpečí informovali ve vědeckém žurnálu PLoS v článku o zanedbávaných tropických nemocech.
Chagasova choroba je známá už od roku 1900, kdy ji objevil brazilský lékař Charles Chagas. Je známá také pod označením americká trypanosomóza, neboť ji způsobuje prvok Trypanosomosa cruzi, který se do těla obětí dostává zpravidla po kousnutí dravou plošticí sající krev. Přenáší se ale i ostatními druhy krevního kontaktu, tedy transfúzí, transplantací nebo z infikované matky na plod.
Infekce napadá hlavně srdce, střeva a mozek. Léčit se dá jen v počátečních stádiích, vakcína proti ní neexistuje. V akutní fázi onemocnění organismus zaplaví paraziti, což se projeví horečkami, bolestmi břicha, zvětšením srdce a otékáním. V chronické fázi pak dochází k vážnému poškození srdce a střevního traktu následkem množení parazitů.
Zhruba čtvrtina pacientů, kteří onemocněli Chagasovou chorobou, zemřela poté, co jim napadené srdce prasklo. Fatální bývá průběh onemocnění zejména u kojenců a malých dětí. Desetina z nakažených dětí umírá zejména na zánět mozku nebo zánět srdečního svalu.
Dvanáct miliónů nakažených
Chagasovou chorobou je v současnosti nakaženo zhruba 12 miliónů lidí, a to převážně v Jižní a Střední Americe. Výjimečně se může nemoc objevit na jihu USA. Většina infikovaných přitom ani netuší, že mají nemoc v těle, neboť se nacházejí v latentní fázi, jež může trvat léta. To je nebezpečné, protože po propuknutí nemoci už léčba většinou není možná.
Medikamenty proti tomuto onemocnění přitom nejsou tak drahé jako v případě AIDS, nicméně vzhledem k tomu, že jde o chorobu vyskytující se v chudých částech planety, na výzkum boje proti ní je vynakládáno žalostně málo prostředků.
„Obě onemocnění jsou velmi stigmatizována,“ upozorňuje navíc článek na srovnávání pacientů s Chagasovou chorobou a AIDS. Například imigranti v USA, kteří jsou pozitivní, nemusí dostat patřičnou péči, což ale zvyšuje hrozbu šíření infekce.