Vzorky posidonie získali vědci ze čtyř desítek „polštářů“ pásu dna Středozemního moře o délce 3600 kilometrů mezi Španělskem a Kyprem. Provedená analýza jejich DNA ukázala, že rostliny jsou nejméně 12 tisíc let staré. Střední výsledek ukázal na nejpravděpodobnější stáří sto tisíc let s možným maximem až 200 tisíc.

Posidonie je sice kvetoucí rostlina, ale množí se nepohlavně, klonováním. Roste na písku v hloubce až 35 metrů v trsech se šesti až sedmi listy o šířce jeden a délce až 150 centimetrů. Rostlina vytváří síť oddenků a kořenů, jež míří dolů do dna i vzhůru; tvoří tak obří celky. Kořeny a oddenky jí umožňují nejen odolávat mořskému proudění, bouřím i zanášení bahnem a pískem, ale rovněž shromažďovat zásoby živin.

Přes svou mimořádnou houževnatost je však posidonia ohrožena pobřežními stavbami a oteplováním. „Pomalu se přesouvá před teplejšími vodami k severu, ale dál než na jižní břeh Evropy nemůže,“ upozornil Carlos Duarte ze Západoaustralské univerzity.

Rekordmani mezi rostlinami
 
Posidonia oceanica, žabníkotvará rostlina, Středozemní moře
až 200 tisíc let
Lomatia tasmanica, strom, Tasmánie
43,6 tisíc let
Vřesovcovitá „borůvka“ Gaylussacia brachycera, keř, severovýchod Kanady
13 tisíc let
Kacibovitá rostlina Larrea tridentata, keř, pouště jihozápadu USA
11 tisíc let
Topol osikový, strom, sever Ameriky
10 tisíc let
Smrk černý, strom, sever Ameriky
1,8 tisíc let
 Tis v Krompachu, strom, Lužické hory 430 až 2000 let