Článek
Podle studie mamuti vyhynuli před čtyřmi tisíci lety vlivem oteplování a růstu množství kysličníku uhličitého v atmosféře. V době ledové jej bylo méně, a tak řadu oblastí pokrývaly rozsáhlé pastviny, na nichž se živili velcí býložravci, jako byli právě mamuti nebo srstnatí nosorožci. Chlad a nízké koncentrace kysličníku uhličitého nepřejí růstu stromů.
Když skončilo před 21 000 lety nejchladnější období, začalo rapidně ubývat pastvin. Mamuti se proto před čtrnácti tisící lety začali stahovat na Sibiř, kde vyhynuli před 4000 lety. S oteplováním začalo v atmosféře přibývat množství kysličníku uhličitého a nízké travní porosty proto začaly ustupovat lesům, k čemuž přispěly i deště. V lesích se ale takto velkým býložravcům specializovaným na trávu nedařilo.
Klíčovou roli hrály změny vegetace
„Během doby ledové měli mamuti a ostatní velcí býložravci více potravy," uvedl profesor Brian Huntley, který s kolegy sestavil počítačový model vývoje vegetace v posledních 42 000 letech.
„Naše výsledky naznačují, že změny klimatu prostřednictvím dopadu na změny vegetace, které způsobily, hrály klíčovou roli při redukci a vyhynutí mamutů a mnoha dalších velkých býložravců,“ řekl profesor.
Dosud se spekulovalo, že k vyhynutí mamutů mohl přispět významnou měrou i lov, jak se to uvádí u mastodontů v Americe.