Dosavadní postupy využívaly při tvorbě neuronů kmenové buňky, nebo buňky, které se nejprve přeměnily na kmenové, což je komplikovanější postup.

Výzkumníci vložili do kultury buněk kůže tři geny. V okamžiky, kdy byly geny aktivovány, začaly se buňky měnit na fungující neurony se synaptickými vazbami. Proměna trvala kratší dobu než týden, což je podle vědců poměrně rychlé.

„Jsou to plně fungující neurony, mohou dělat vše, co dělají mozkové buňky,“ řekl agentuře AFP člen výzkumného týmu Marius Wernig.

Během uplynulých čtyř let vědci hledali cestu, jak změnit různé buňky na zárodečné, univerzální kmenové buňky a z nich pak manipulací vypěstovat specifické buňky - především míchy a mozku. Nebo zkoumali možnosti manipulace s kmenovými buňkami získávanými z lidských embryí, což se stalo předmětem etických sporů. Navíc léčby kmenovými buňkami měly v některých případech za následek rakovinotvorné bujení.

Nová metoda potřebu kmenových buněk vyrušila a celý postup výrazně usnadnila. Mozkové buňky získané z kůže pacienta jsou navíc geneticky identické a tím odpadá i hrozba odmítavé reakce imunitního systému.

Metoda byla zatím vyzkoušena na buňkách laboratorních myší a podle vědců ještě potrvá, než celý proces a jeho funkčnost stoprocentně prověří a bude moci být vyzkoušen na lidech.