U krys se totiž potvrdilo, že když se do místa poranění vloží hydrogel s kmenovými buňkami, vytvoří se nová nervová vlákna. Krysám se do půl roku zlepšila hybnost i citlivost zadních nohou.

"Očekáváme zhruba do roka schválení hydrogelu s kmenovými buňkami pro klinické zkoušky, pak hned začneme s ověřováním u lidí," uvedla profesorka. Experiment finančně podporuje Francouzská asociace pacientů, do klinické studie by se tedy měli zapojit také francouzští a španělští pacienti.

Z metody budou mít podle profesorky užitek lidé, kteří mají poranění míchy starší než čtyři, pět týdnů, ale i několik let. Dosavadní léčba pouze kmenovými buňkami jim nepomáhala.

"Už čtyři roky dáváme pacientům jejich kmenové buňky, zabírá to ale jen u akutních případů, kdy můžeme ještě zabránit vývoji plného poškození," připomněla profesorka.

Problém ovšem je, že včasné zahájení léčby kmenovými buňkami je možné jen u malé části pacientů, většina není schopná ji podstoupit hned v prvních týdnech po poranění míchy, nebo mají další zranění, která léčbu znemožňují.

Pro ně je šancí nová metoda, kdy se kombinuje hydrogel a kmenové buňky. "Nám se ukázalo, že samotné kmenové buňky nejsou dostatečně účinné a samotné hydrogely také ne, je nutná kombinace minimálně těchto dvou věcí a v budoucnosti asi i dalších faktorů," shrnula profesorka.