"Eko-zákazníci si nakupují zboží, které deklaruje, že bylo vyrobeno s nepatrným dopadem na životní prostředí, což jim může poskytovat v podvědomí obdobu morálního odpustku, který otevírá cestu k sobeckému a pochybnému jednání,“ uvedla spoluautorka studie, profesorka Nina Mazarová.

Psychologický výzkum sledoval chování dvou skupin lidí, jejichž členové měli udělat nákup s určitou sumou peněz a na každém bylo, zda si zvolí obchod s eko-produkty, nebo běžný obchod.

Následně byly podrobeni testu, který spočíval ve hře, ve které dostávali otázky a za odpovědi byli placeni. Zároveň jim bylo dopředu sděleno, že mohou lhát, aby zvýšili zisk z dotazovací hry. Navíc se pak po odpovědi měli vyplácet sami z přiložené obálky. Takže účastníci testu mohli nejen lhát, ale i krást (ovšem to jim nikdo neradil).

Výsledek byl u obou sledovaných skupin jednoznačný - milovníci eko-produktů častěji lhali a také kradli.

Studie tak upozorňuje na určitý aspekt, kdy se údajně může u konzumentů eko-produktů projevit zpětná reakce na altruismus, který musí projevit při koupi dražšího ekologicky nezávadného zboží. Následně se proto mohou chovat méně altruisticky v jiných situacích. Nikdo by podle autorů studie neměl propadat dojmu, že z něj například konzumace bio-potravin dělá lepšího člověka.

Britský server Register ovšem ke studii poznamenal, že byla příliš podbízivá vůči fastfoodovému průmyslu a obchodním řetězcům.