Ježek (Le hérisson) je poetická skoropohádka, s místy ironickým slovním humorem, ale převážně hřejivou náladou. Utahuje si z lidí z myslících ve stereotypech, z nabubřelosti dobře situovaných páprdů a upozorňuje na detaily, které nám v životě unikají, díky nezatíženému pohledu dítěte.

Přechytřelá jedenáctiletá holčička sleduje život v poměrně luxusním domě s kamerou v ruce. Její úsměvné, místy bizarní komentáře a životní názory odhalují slabůstky rodinných příslušníků i sousedů.

U matky pozoruje neurotické sklony a návštěvy ráda informuje o jejich nevzdělanosti. Jen ona odhalí v šedivé domovnici hlubokou a „elegantní“ bytost, která se jako ježek chrání vnějšími bodlinami. Dojemná story se dostává do obrátek s příjezdem noblesního starého Japonce. Ten se seznámí s holčičkou, pozná pravou podstatu domovnice díky společnému zájmu o ruskou literaturu a pozve ji na večeři.

Dokonalého happy endu se sice nedočkají, ale Ježek přesto usilovně naznačuje, že život je plný poezie a obyčejné věci a lidé nemusí být takoví, jak vypadají.