Křehké příměří v soutěžním dokumentu Marwencol

Mark postavil precizní model belgického městečka Marwecolu z druhé světové války s řadou postav. Žijí v něm Němci, Britové i Američani. A neválčí. Násilí Mark nesnáší. Jen občas se vynoří jednotka SS, která v městečku dělá problémy.

Figurky vojáků vypadají velmi realisticky a ženy jsou zastoupeny upravenými panenkami Barbie. Každá z postav má svůj detailní osobní příběh, protože zastupuje skutečné postavy z města. Markovo vyprávění je chvílemi strašidelné, když odhaluje, jak těsně vnímá souvislost mezi skutečnými lidmi a figurkami. Postavám, které ubližují, se může pomstít (rozstřílené se pak válejí po zemi) a nebo je belgická čarodějka nechá zmizet.

Figurky vojáků vypadají velmi realisticky a ženy jsou zastoupeny upravenými panenkami Barbie. Každá z postav má svůj detailní osobní příběh, protože zastupuje skutečné postavy z města. Markovo vyprávění je chvílemi strašidelné, když odhaluje, jak těsně vnímá souvislost mezi skutečnými lidmi a figurkami. Postavám, které ubližují, se může pomstít (rozstřílené se pak válejí po zemi) a nebo je belgická čarodějka nechá zmizet.

Mark začal příběhy fotit a sláva Marwencolu dosáhne jednoho dne až do New Yorku. Nesmělý autor se vydává na svou první výstavu. O mediální slávu ale nikdy nestál.

Že mu městečko slouží jako terapie, je očividné od začátku. Malmberg prozradí v úvodu, že Marka před lety brutálně napadla parta násilníků a způsobila mu trvalé následky v podobě ztráty paměti a poškození mozku. Připravil tím film o pointu, i tak je ale pohled do světa tohoto samorosta fascinující.

Marwencol je výstava s příběhem, odhalující následky násilí i Markovu normální touhu po novém vztahu se ženou. Ale není jen výstavou, všechno je v něm stoprocentně pravdivé, souvisí s konkrétní realitou. Nejde o účelovou uměleckou provokaci, ale o život sám.