„Po odvážném osmnáctiměsíčním boji s rakovinou David Bowie dnes pokojně zesnul v rodinném kruhu,” oznámil v pondělí Steve Martin na sociálních sítích. „Bohužel, je to pravda,” potvrdil na Twitteru Bowieho syn Duncan Jones.

Britská televize k tomu poznamenala, že Bowie si chránil soukromí a o jeho nemoci širší okolí nevědělo.

Bowie, který byl držitelem několika prestižních cen za celoživotní dílo, přitom minulý pátek na své narozeniny vydal nové album Blackstar, které kritika vyzdvihla.

Oznámení o zpěvákově úmrtí na oficiálním twitterovém profilu

O tom, že je Bowie nemocen, se spekulovalo dlouhá léta. V květnu 2004 nedokončil v Praze kvůli bolestem levého ramene koncert. O dva dny později musel být po koncertu v Německu operován. Ukázalo se, že netrpěl skříplým nervem, ale zúženou tepnou a museli mu udělat angioplastiku.

Jak upozornila ČTK, koncertně Bowie naposledy vystoupil v roce 2006 na charitativním večeru.

David Bowie na pražském koncertu v roce 2004

David Bowie na pražském koncertu v roce 2004

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Populární hudbu posunul vpřed

David Bowie byl jednou z největších postav populární hudby, kterou dokázal posunovat vpřed. Vycházel z psychedelického písničkářství, které dominovalo jeho druhé desce Space Oddity nazvané podle jeho stejnojmenného prvního hitu.

Skutečný průlom přišel až v roce 1972 s koncepční deskou The Rise and Fall of Ziggy Stardust and The Spiders from Mars, kde pokračoval v kosmické tematice. I když koncepční album připomínalo tehdejší artrockové opusy, hudba byl úplně jiná, nesla se v duchu chytlavého ale chytrého glam rocku a byla nabitá hity jako Starman, Suffragette City a Rock´n´roll Suicide. Ještě větší pozornost než samotná hudba přinesla Bowiemu pódiová androgynní stylizace.

Proměny Davida Bowieho

Proměny Davida Bowieho

FOTO: koláž Novinky.cz s použitím Profimedia.cz

Od té doby Bowie pravidelně měnil svou image, která vždy ladila s aktuálním pojetím. Když nechal zahynout Ziggyho, proměnil se v hubeného bílého vévodu s každým okem v jiné barvě. Na desce Aladdin´s Sane čerpal ze stonesovského rocku, na Station to Station a následném koncepčním orwellovském albu Diamond Dogs ze soulu a funku. Právě toto pojetí konvenovalo uživatelům drog, což ukázala i kniha My děti ze Stanice Zoo.

V roce 1976 Bowie zcela změnil pojetí své hudby, když se přesunul do Západního Berlína. Fascinován německou elektronickou hudbou opustil rock a natočil album Low s mnoha instrumentálními skladbami, v nichž se prolínají elektronické plochy s ambientem. David Bowie v té době spolupracoval se zakladatelem ambientní hudby Brianem Enem.

Na Low navázalo podobně laděné album Heroes opět ovlivněné tísnivou atmosférou rozděleného města. Druhá instrumentální strana se nese v duchu ambientní hudby a německé elektroniky. Jako poctu krautrocku a skupině Kraftwerk se tam objevuje skladba V2 Schneider.

Bowie se v té době zařadil předním inspirátorům nové vlny, která se snažila po nástupu punku vrátit hudbě ostří pestrost i inovativnost, přičemž se orientoval na písně. V jejím duchu je pojaté album Lodger.

Let's Dance se dostalo i do ČSSR

Další komerční úspěch Bowiemu přinesla tanečně orientovaná deska Let´s Dance, na které se objevil i hit China Girl vytvořený s Iggym Popem. Iggy mu oplatil, že mu pomohl nastartovat sólovou kariéru po problémech s drogami. Deska byla tak slavná, že se dovezla i do ČSSR.

Na konci osmdesátých let dokonce Bowie sáhl i po písni Bang Bang, kterou složil pro Iggyho Popa český baskytarista Ivan Král. Bowie ji zařadil v roce 1987 na desku Never Let Me Down. V té době ale Bowieho kariéra trochu vázla, velký průlom nezaznamenala ani jeho skupina Tin Machine.

Dawid Bowie s manželkou Iman. Snímek je z ledna roku 2010.

Dawid Bowie s manželkou Iman. Snímek je z ledna roku 2010.

FOTO: Lucas Jackson, Reuters

Nový dech Bowie nabral až s nástupem elektronické hudby, když se v roce 1995 vrátil ke spolupráci s Brianem Enem na koncepčním dystopickém albu o zničujícím umění na desce Outside 1. Až industriálně laděné album se blíží k pojetí Nine Inch Nails. Taneční rytmy pak dominovaly albu Earthlink.

Koncem minulého století se Bowie na albu Hours vrátil k přístupu, jenž ho proslavil v polovině sedmdesátých let. V tomto duchu se nesla i následující alba, ale na aktuálním Blackstar už lze nalézt příchutě jazzu.

Se smrtí Bowieho odchází jedna z nejvýznamnějších postav dnešní hudby. Byl nejen vynikajícím zpěvákem a výborným skladatelem, ale hlavně dokázal reagovat a předznamenávat trendy, když čerpal z nejrůznějších stylů. Pro zástupy muzikantů představoval ohromnou inspiraci.