Článek
Stylotvorný pěvec Bobby McFerrin i fenomenální pianista Chick Corea už v Česku v různých projektech vystupovali, společně se ovšem představili poprvé. Potvrdili, že v duu, které příležitostně vytvářejí už čtvrt století, se jejich talenty násobí. Z nenápadných melodických narážek komponovali přímo na pódiu novou muziku nebo z improvizací najednou vytanuly motivy klasické hudby či jazzové standardy. Přitom vždy brilantně sehrané, jako by šlo o pečlivě nacvičený program, a ne improvising.
Neodmyslitelnou součást představení podle očekávání tvořil hudební humor. McFerrin udělal hned v úvodu vtipnou etudu z nepříjemné příhody, kdy mu do oka vlétla muška. Prozpěvuje „muška v mém oku“ (fly in my eye, v angličtině se to rýmuje „fláj / in maj áj) se na chvíli ztratil, aby problém vyřešil, a Corea zatím rozezpíval publikum jen s klavírem. I v pozdějším sólovém bloku dirigoval Corea diváky od klaviatury a dokázal, že nejen McFerrin je specialistou na vytváření obřích pěveckých sborů z publika.
McFerrin naopak s chutí „fušoval“ Coreovi do piana. Občas hráli pánové čtyřručně a ještě si přitom přesedali a plynule (!) si prohazovali rytmický a sólový part. Jindy zase McFerrin suploval Coreovi spoluhráče v jazzovém triu, to když „na ústa a na tělo“ přehrával bicí i basovou linku zároveň.
Okouzlující momenty nastaly, když McFerrin vytvořil píseň ze jména chlapce z publika, jméno Dan přitom prozpěvoval v chlapeckém sopránu, a jeho tatínka Vladimíra, kterého „pojal“ jako operní tenor. Nebo když ve standardu Autumn Leaves nabídl divákům mikrofon. Přihlásil se mimo jiné jazzman Michal Žáček, který si po podobné zkušenosti z roku 2011 prozíravě přinesl na koncert flétnu. Od zpěváka si vysloužil kompliment a dojatý monolog „mám tady rodinu, protože všude, kde se mnou někdo dělá muziku, se cítím jako doma“.
Přídavek se pochopitelně vytleskával ovacemi vestoje. A z haly se odcházelo s lehkým srdcem.
| Bobby McFerrin & Chick Corea |
|---|
| Hala Vodova, Brno, 17. června |