Do Česka se vracíte pošesté. Lze tedy říct, že u nás koncertujete poměrně často…

Ano, to je pravda, vracíme se k vám rádi. České publikum nás vždycky přijme velmi vřele.

Opravdu? Byla jsem na vašem koncertě před pár lety a odezva nebyla zrovna extatická, jak jste na to patrně zvyklí z Ameriky. Jak moc se liší přijímání vaší hudby tam a v ateističtější Evropě?

Nemyslím si, že by Evropané byli ateističtí. Naopak jsem toho názoru, že jsou velmi spirituálně založení. I když je pravda, že tu spiritualitu projevují odlišně. Vy při modlitbě spíš klečíte, my stojíme.

Přesně tak. Proč vy v kostelích pořád stojíte?

Není to povinnost. Pro nás je to způsob, jak děkovat Bohu. U nás je víra silně spojena s hudbou a hudba podněcuje k tanci, který se prostě vestoje provozuje lépe.

Byl jste někdy na evropské katolické bohoslužbě?

Ano, byl jsem na mši během turné v Německu. Bylo to zajímavé, ale necítil jsem se tam jako doma. Na mě tam bylo příliš ticho. Jen občas se zpívala píseň s obtížnou melodií a rytmem, při kterém se ani tančit nedá. Jste katolička, že vás to tak zajímá, že?

Ano.

Jsem toho názoru, že Bohu je úplně jedno, jak s ním komunikujete. Hlavně když vůbec komunikujete. Před několika lety jsme koncertovali v Číně, kde je spiritualita zase úplně jiná než u vás nebo u nás. Většina z těch lidí nám nerozuměla ani slovo, přesto jsme byli spojení a já si byl jistý, že vědí, o čem zpíváme. Když koncert skončil, všichni plakali. Věřím, že v příběhu o babylonské věži chtěl Hospodin potrestat svůj lid, když jej jazykově rozdělil. V konečném důsledku máme ale všichni na celém světě jednu věc společnou, a to je právě náš Pán. Nezáleží, odkud jsme nebo jakým mluvíme jazykem. On je tu pro každého.

Při koncertech vystupujete v černých hábitech se žlutooranžovými prvky. Mají tyto barvy pro vás symboliku?

Ještě je tam zelená. Většina z nás nebo naši předkové jsme z Ghany, která má na vlajce právě tyto barvy. Proto má naše koncertní oblečení takové zabarvení.

Koho máte v hlavě, když na pódiu zpíváte? Směřujete to Bohu, nebo publiku?

Na pódiu zpíváme lidem, vždyť jsou tam kvůli tomu. Bůh je ale s námi, je to jeho zásluha, že můžeme být, kde jsme.

Vaše nadcházející turné nese název Harlem Gospel Choir zpívá Stevieho Wondera. Potkali jste se s ním kvůli tomu?

Setkali jsme se už dříve. Stevie je jedním z našich fanoušků, a my jsme zase jeho. Je to krásný člověk. Když jsem s ním poprvé mluvil, ptal jsem se ho, co vidí, když nevidí. Rozumíte mi, jestli má před očima prostě černou tmu, nebo naopak bílo nebo barvy… Odpověděl: Na každém kroku vidím Boha, vidím krásu, kterou představuje. Neumíš si představit, jaké mám štěstí.

To je velmi dojemné.

Ano, také mi šly slzy do očí, když mi to řekl. Chápete to? Slepý člověk, který je ve svém životním údělu šťastnější než většina vidících. Jsem rád, že mu tímto můžeme vzdát čest, protože si to opravdu zaslouží.

Které jeho písničky do vystoupení zařadíte?

Budou to například Free, Heaven Help Us All nebo Don’t You Worry About a Thing. Bude toho mnohem víc, ale nejsem schopný si teď všechno vybavit. Musíte přijít na koncert a uvidíte.