Hlavní obsah

Šumperk už poosmnácté bluesovou metropolí

Právo, Ilja Kučera ml.

Už poosmnácté se od čtvrtka 14. listopadu stal severomoravský Šumperk nefalšovanou metropolí bluesové muziky.

Foto: ČTK

Mexická bluesmanka Tere Estrada

Článek

Plně obsazené ubytovací kapacity ve městě i okolí, hloučky vesměs přespolních bluesových fanoušků v ulicích, zcela vyprodaný Velký sál domu kultury, noční jamsessiony – to všechno opět patřilo k prestižní mezinárodní přehlídce Blues Alive, kterou si Šumperk už vydobyl renomé v hudebním světě.

Zahajovací večer ve čtvrtek byl ve znamení visegrádské čtyřky. O pódium se dělily s domácí Druhou trávou kapely z Polska, Maďarska a Slovenska, tedy zemí, které bývají vedle zaoceánských a britských hostů  v Šumperku často zastoupeny.

Hlavní páteční večer nabídl jak bluesovou klasiku, tak nové tváře a přístupy. K druhým jmenovaným patřilo třeba londýnské duo Heymoonshaker, kombinující pouliční blues s beatboxem, nebo česká kytaristka Tereza Hrubanová s projektem Electric Lady, vzešlá z vyhledávací soutěže Blues Aperitiv.

Klasikou bylo pak vystoupení amerického zpěváka Earla Thomase a nebo allstars bandu The Golden States – Lone Star Revue Feauturing Mark Hummel, Anson Funderburgh and Little Charlie. Kytarista Funderburgh navíc přímo na jevišti obdržel narozeninový dort ke svým devětapadesátinám.

Během sobotního tematického odpoledne zaujal vedle formace Broken Harp a dívčího dua Jana Štromská a Diana Vinklerová, interpretujícího poezii Josefa Kainara, zejména citerista Michal Müller.

Dokázal, že bluesová muzika se dá působivě hrát i na tak nebluesový nástroj, jakým citera je.

K vrcholům večera, na němž příliš nepřesvědčila mexická bluesmanka Tere Estrada, patřilo vystoupení uznávaného sanfranciského harmonikáře a zpěváka Ricka Estrina.

Jeho doprovodná kapela navíc okouzlila přítomné publikum čistokrevně hardrockovými improvizacemi.

O absolutní vrchol se pak postaral zpívající kytarista Walter „Wolfman“ Washington. Hudebně nesmírně vitální sedmdesátník roztančil sál směsí blues a funky a jeho skvostná doprovodná kapela zařezávala s takovou přesností, že by se i obráběcí NC stroj rozplakal závistí. Jinými slovy, finále, v němž si přišel zajamovat i Rick Estrin, bylo skutečně ve velkém stylu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám