Článek
I když výzkum připomíná dílo Járy Cimrmana, určitou logiku mu nelze upřít. Výzkumníci z katedry žurnalistiky a masové komunikace nechali 138 dobrovolníků poslouchat různé žánry a pak se jich ptali, kam by směřovali nejvíc peněz z rozpočtu minnesotské univerzity. Projekty, které zněly černošsky nebo latinoamericky, dostaly méně peněz od lidí, kteří chvilku předtím poslouchali Bruce Springsteena, a naopak více od těch, kteří slyšeli před výzkumem R.
„Rock je obecně spojován s bílými Američany, tak si myslíme, že podněcuje bělochy k pozitivnímu smýšlení o své vlastní skupině,” řekla profesorka Heather LaMarreová. Proto prý dali testovaní více imaginárních dotací bílým studentům. Spojování rocku jen s bílými je sice nesmysl, ale zřejmě se předpokládá, že běžní lidé o hudbě a její historii nic nevědí.
Ti, kteří poslouchali Gwen Stefani, Akona a Fergie, prý rozdali peníze rovnoměrně bílým, černým i latinoameričanům.
Je úžasné, jak silně hudba ovlivňuje naše chování
“Hudba má obrovskou sílu ovlivnit naše myšlenky a činy, víc, než si myslíme,” míní profesorka Silvia Knoblochová-Westerwicková. “Má moc posílit pozitivní předsudky vůči naší skupině a někdy i negativní vůči jiným.”
Nejsilnější efekt prý měly radikální hudební skupiny jako Prussian Blue, Skrewdriver a Bound for Glory.
"Zaznamenali jsme velmi cílená odebrání prostředků od afro-amerických a arabských skupin u těch, kdo poslouchali radikální white power rock," dodala profesorka.
Zajímavé je, že účastníci poslouchali hudbu jen sedm minut. Bylo jim řečeno, že mají počkat, až začne vlastní výzkum, a mezitím jim na pozadí pouštěly vybrané skladby. Na textu písní přitom podle výzkumu moc nezáleží. I Bruce Springsteen, který rozhodně nemá rasistické texty, vyvolává sympatie k bílým.
Ať už výsledkům věříme, nebo ne, minimálně odpovídají faktu, že hudba s člověkem podvědomě manipuluje. Toho využívali už šamani, církev, nacisté, komunisté a v současné době především obchodníci.
Existují studie o tom, že klasická hudba omezuje kriminalitu a výtržnosti v obchodních centrech. Vhodný rytmus prý může i zvýšit tržby supermarketů, zpomalí totiž chůzi zákazníka, ten se více dívá na zboží a více nakupuje. V restauraci zase hosté zůstanou déle a více konzumují. Hudba však musí být nevtíravá, hlasitá totiž zákazníky vyžene, i když to asi neplatí v obchodech pro teenagery.
Emoce skryté v hudbě zkrátka nutí lidi ke změně chování. Pod vlivem agresivní rytmické hudby se dobře válčí nebo rychle jezdí v autě. Naopak poslech Mozarta vás těžko přiměje k zuřivé jízdě nebo fyzickému násilí.