V roce 2007 získal Cenu Litera za přínos české literatuře. V rozhovoru pro Právo tehdy odpověděl, co nejvíc potěší editora literárního díla: „Pokud je žijící autor, jako to bylo u Vladimíra Holana, potěší jen to, že se s ním setká, potvrdí si, že jsou na jedné lodi a mohou spolu řešit třeba interpunkci. Holan pochopitelně nepracoval s gramatickými zásadami, ale stylotvornými. Někde byla interpunkce vadná, protože se tak psalo, když on chodil do gymnázia.“

Uspořádal četné výbory z díla českých básníků a spisovatelů 19. a 20. století, které doprovodil úvodními studiemi. Scenáristicky a režijně se podílel na stovkách literárních pořadů pro Divadlo hudby a Violu.

Pod dohledem Stb

V knize-rozhovoru s Jiřím Holým nazvané Ozvuky času… popsal své životní i literární zážitky. Justlovu velkou lásku k literatuře nezničil fakt, že byl po únoru 1948 jako student oboru čeština – filozofie z pražské Filozofické fakulty vyhozen. Za lidovce byl členem výboru Spolku posluchačů filozofie, ze strany vystoupil 3. března.

Na vysokou školu se dostal v roce 1951 v Olomouci, kde vystudoval češtinu a polštinu. V roce 1954 nastoupil do nakladatelství Odeon, kde strávil třicet šest let. Zjistil, že Státní bezpečnost ho sledovala už roku 1946, zvlášť pak v 70. letech.

„…Škvorecký byl v Odeonu naprosto mimořádný. Lidi jako on by mohli hřešit na to, že jsou svým způsobem geniální, ale on byl nesmírně pilný..., opisovat jeho posudky z lektorských průvodek by stálo za vydání…,“ komentuje jedno z řady životních setkání. Však se mu také spisovatel z exilu v roce 1972 svěřoval: „Jak snad víš, založili jsme tu česko-kanadské nakladatelství. A jsme tedy nakladatelé, podnikatelé, kapitalisté, ačkoliv pokud jde o vykořisťování, máme jediného zaměstnance, tj. Zdenu, která je ale zároveň spolumajitelkou, takže nevím, kdo tu vytváří a kdo si přivlastňuje nadhodnotu. Vím jen tolik, že oba pracujem jak šrouby, a ve mně se vzmáhá úcta ke starým dobrým živnostníkům…“

Holan mu diktoval Noc s Hamletem

Básnickou skladbu Noc s Hamletem Justlovi Holan diktoval v roce 1962, ze zápisků, mezi nimiž byl bílý papír, účtenka, obaly z různých škatulí, tácky na pivo. „I když mi sliboval, že ten rukopis nezničí, tak ho spálil v kamnech. A pochvaloval si, jak to dobře hořelo. ,Nechci, aby se v tom jednou někdo probíral…‘“

Ve Viole dávali Noc s Hamletem čtyřicet let, naposledy v roce 2003. Básníkovi, který nebyl v letech 1950 až 1963 vydáván, pomohl editor ke čtenářům. „Jste věrný přítel můj a za to dík, díky, že chápete mou němotu i křik, že jste a hájíte můj pomyslný dům a rozumíte mi…,“ děkoval mu Holan. Kniha-rozhovor je unikátní studnicí zážitků nejen literárních, ale i politických postřehů. Mnoho z těch, kdo něco znamenali v české literatuře a překladatelství v druhé polovině 20. století, jsou v ní zachyceni. Vtipně a bystře, výstižně. Nyní už promluví jen tato vzpomínková kniha.