Autorky publikace Chiara Olivetti a Giovanna Uzzani slovem sice šetřily, zato o obrazový materiál nouze není. Každou z kapitol (nábytek, oděvní design, elektronika nebo automobily) alespoň uvádějí zařazením do dobového kontextu drobným textem.

 Mezi umělcem a řemeslníkem není rozdíl

Zdůrazňují myšlenku Waltera Gropiuse z Manifestu, jímž byl v dubnu 1919 založen Bauhaus, že „mezi umělcem a řemeslníkem není žádný podstatný rozdíl“. Gros knihy tvoří období 20. století, přesto se ohlížíme jak do druhé poloviny 19. století, tak i ke dnům současným.

Autorky při výběru postupovaly přísně systematicky a chronologicky.
Čtenář se seznámí s dobovými doplňky i s působivým secesním interiérem, jaký navrhl pro bruselský hotel Tassel v roce 1893 Victor Horta nebo který vymyslel Antoni Gaudí pro barcelonský Casa Batlló.

Nechybí vázy od Tiffanyho

Nemohou chybět vitráže a vázy od Tiffanyho, stejně jako výtvory od věhlasných designérů, jakými jsou Jasper Morrison, Tom Dixon (famózní je jeho minimalisticky pojaté křeslo Bird z roku 1991), Charles R. Mackintosh, manželé Eamsovi, Alva Aalto nebo Frank O. Gehry. České tvůrce reprezentuje kupříkladu Pavel Janák s kubistickou kávovou konvicí.

K pousmání je lampa vypadající jako kohoutek na vodu nebo připomínající vlasatou předkloněnou hlavu, esteticky lahodně vypadají zubní kartáčky od Philippa Starcka a geniálně prakticky pak „samozavlažovací“ květináč se stojanem na deštníky.

 Magrittovy lahve

Zařazeny jsou rovněž stylové hračky, šperky i malované lahve od surrealisty Reného Magritta. Výživné jsou kapitoly určené elektronice, automobilům a oděvům. V posledně jmenované září návrhy Coco Chanel, Issey Miyake, Johna Galliana nebo Christiana Diora, pořádně morbidně naopak působí „oděv“ simulují usušenou (spálenou) lidskou kůži.

Kniha je to velkorysá, tzv. obrázkovělistovací. O to větší škoda, že kvalita některých vizualizací je kolísavá, ba dokonce místy nevyhovující.

 Hodnocení: 70 %