Tehdy deníkovým způsobem popsal pocity a zážitky z takřka měsíčního pobytu na ledovém kontinentu rozprostírajícím se kolem jižního pólu. Přesněji na Polární stanici Nelson, kterou založil a provozoval Jaroslav Pavlíček za velmi přísných ekologických podmínek.

Pro čtenáře není tak důležité, že se hrdina nové knihy, zkrachovalý podnikatel Jakub potřebující znovu nabrat dech, ocitá v Argentině. Vnitřní prázdnota a potřeba srovnat si hodnoty ho zavádí do pustých hor jako člověka vybraného agenturou Free Year k plnění náročného úkolu – strávit deset měsíců úplně sám, bez kontaktu s rodinou. Zato s vidinou velkých peněz.

Jméno Jakubovy manželky Aleny zase připomíná ženu stejného jména z románu Hotel uprostřed života, v němž v roce 1999 hledal ztracenou vnitřní rovnováhu mladý muž Lukáš. Jako by Vopěnka stále hledal jistoty života.

Pátý rozměr může být Bůh

I Jakubovi v posledním románu, podobně jako autorovi, pomáhá cosi přesahující pozemské rozměry – onen tušený pátý rozměr může být Bůh… Jakubovi se nezjevil, zato mu v přemítání o sobě pomáhají vzpomínky na Alenu a hledání nových odpovědí na staré otázky.

Možná že Jakub dospěje k tomu, co Vopěnka získal tehdy na polární stanici Nelson, sice vědomí, že „pouhé bytí – v souladu se sebou samým i s tím, co nás obklopuje – je nejvyšším a téměř již zapomenutým uměním“.

V každém případě autor opět oslovuje osobitým stylem, který si vytvořil jak díky originálním námětům, tak stylistické obratnosti, v neposlední řadě pokusem o existenciální rozměr úvah i života svých hrdinů.

Hodnocení: 65 %