Děvče ze sirkárny režiséra Akiho Kaurismäkiho nastudovali v Dejvickém divadle
„Kapitalismus nám přinesl jen odporné betonové kvádry a nezaměstnanost,“ říká o rodném Finsku Aki Kaurismäki. Lidé bez práce se jeho filmy vinou jako stříbrná nitka. Nejinak také v Muži bez minulosti. Zásluhou Miroslava Krobota vstoupil jako zjevení do Dejvického divadla.
Kdo miluje finského režiséra Kaurismäkiho, nechť se vydá do pražského Dejvického divadla.
FOTO: Dana Kysučanová, Novinky
pondělí 25. ledna 2010, 12:55 - Praha
Nemám rád slovo kontroverzní. Pro Finy je ale Kaurismäki vším, co si za tím výrazem umíme představit. Pranýřuje bolesti severské země, spravované podobnými mentály, jací vládnou i u nás. Sbírá ceny na festivalech, kterými pohrdá.
Ejhle, mesiáš!
Převést jeho obraznost na jeviště je obtížné, ale Krobotovi s Andrejem Ďuríkem (scéna a kostýmy) se to podařilo mistrovsky. Ponurost se záblesky projasněných snů a vzpomínek. Muže bez minulosti (David Novotný) praštili baseballovou pálkou. Aby se ho zbavil sok (Pavel Šimčík) v manželství (se Zdeňkou Žádníkovou), které neklapalo.
Útok nepřežil. A vlastně po smrti, v nadreálné fikci, zažije v komunitě bezdomovců a lumpenproletářských „podnikatelů“ (Martin Myšička, Jaroslav Plesl) lásku s andělem, členkou Armády spásy Irmou (Tatiana Vilhelmová). Ještě jeden kaurismäkiovský motiv je silný: podnikatel (Ivan Trojan) vyloupí banku, ve které mu zablokovali účet. Ne pro vlastní obohacení, nýbrž proto, aby vyplatil dělníky, které ne vlastní vinou připravil o práci.
Ejhle, pohádkový příklad: pro všechny naše zvlčilé tuneláře, bankovní hyeny odírající lidi v nouzi, a pro bandu nenasytných a nepostižitelných zlovolných exekutorů!
Inscenaci vystavěl Krobot v intencích jímavého industriálního romantismu. Ani stopa po sentimentu. Chybí vášnivé milostné scény, protože opravdový cit je křehký, zranitelný, avšak nesmrtelný. Velká Kaurismäkiho devíza proti všem, kteří ho nenávidí. A jeho bláznivé blíženectví s lidmi, kteří kritické myšlení ještě nevzdali.
Herecká sardinkárna
To je i poloha Kaurismäkiho Děvčete ze sirkárny. A nebudete se divit, že nyvá kapela Armády spásy – mimochodem četné obtížné sborové polyfonie zvládl činoherní soubor s přimhouřením oka znamenitě – postupně začíná na scéně připomínat finské Leningradské kovboje, další zdroj Kaurismäkiho inspirace.
Dokonalost inscenačního tvaru stvrzují herecké výkony: Johanny Tesařové, Lenky Krobotové nebo Petry Hřebíčkové, Kláry Melíškové, Simony Babčákové, Marthy Issové, Jany Holcové, Václava Neužila, Pavla Smolárika… V několika scénách se na jeviště Dejvického divadla nasardinkuje až dvacet herců. Kupodivu si nepřekážejí…
Jiří P. Kříž, Právo
Kultura
Hlavní cenu World Press Photo získalo arabské objetí Obrazem
Porota prestižní soutěže World Press Photo ocenila ve čtvrtek 9. února španělského novináře Samuela Arandu pracujícího pro americký...
Na Grammy zahrají Beach Boys, favoritem cen je Kanye West
Slavná hudební ocenění Grammy se budou předávat v noci z neděle 12.2. na pondělí 13.2. v Los Angeles. Letošním favoritem je rapper...
Dolní oblast Vítkovic vstává z mrtvých, v plynojemu zazpívá Nohavica s filharmonií
Společný koncert Jaromíra Nohavici a Janáčkovy filharmonie bude první akcí ve zrekonstruovaném plynojemu areálu tzv. Dolní oblasti...



