Článek
Úvodem je třeba říct narovinu, že Černej dynamit je naprostá ptákovina, ale s láskou natočená. Má několik kladů: udržuje si důsledný cool styl (hudba, kostýmy, auta) a má výrazného hlavního hrdinu, jehož představitel hraje příšerně (v tom je právě ten vtip). Navíc obsahuje několik hlášek, které stojí za to.
Vysoký, urostlý černý hrdina s nunčaky a pistolí se producíruje po městě v potrhlém obleku. Všichni ho žerou, vyspí se s každou, kterou potká, a jednou za čas musí dealerům a zkorumpovaným bělochům "nakopat prdele" (doslovná citace). Zní to slibně a humor Scotta Sanderse je ujetý, jak žánr žádá, jenže Černej dynamit zůstal na půl cesty. Po masakrech typu South Park nebo Borat tahle politicky nekorektní, ale vlažná komedie vyznívá jako odvárek.
Film má dva velké problémy: zaprvé po slibném úvodu neudrží tempo. Uprostřed filmu úplně dojdou gagy a opravdu se to vleče. Asi 15 minut by se dalo úplně vystřihnout. Rozhodně tedy nejde o "nabušenou" parodii ve stylu Austina Powerse, ve skutečnosti se u ní dá zasmát jednou za deset minut. Dialogy jsou chvílemi příliš ukecané, vtipů by mohlo být dvakrát víc.
Druhý problém: dynamit je legrační převážně pro zasvěcené. Pokud znáte podrobně americké blaxploitation filmy a hudbu ze 70. let, zasmějete se víc, pokud jen z rychlíku, smíchu bude o něco méně. Není vyloučeno, že někteří diváci, kteří vyrůstali jen na české televizi a neznají podobné filmy ani z internetu, vůbec nepochopí, o co jde. Na druhou stranu přehrávání a házení absurdních vět, které v daném kontextu nedávají smysl, je všeobecně srozumitelné.
Přes všechny výhrady se film dá vydržet do konce s mírným úsměvem. Černej dynamit má styl a jisté je, že už byly natočeny mnohem horší komedie.