Základ repertoáru tvoří opery uměleckého vedoucího souboru, skladatele Hikaru Hayashiho (1931), který je i autorem Proměny. Libreto napsal Kiokazu Yamamoto s využitím Kafkových dopisů, deníků a dalších textů přibližujících atmosféru kafkovské Prahy. Ta byla poslední štací evropského turné, po Bukurešti, Budapešti a Vídni.

Operu interpretuje jedenáct zpěváků, klavír, housle, klarinet a fagot. Její hudební jazyk je velmi pestrý a posluchačsky přitažlivý. Operní árii v něm střídá šanson, čistě intonovaný vícehlas bez doprovodu, taneční kavárenské rytmy, dryáčnický kabaretní šlágr, lyrická píseň a také činoherně mluvený text. Vše to zní velmi evropsky a pražsky, s pozoruhodnou mírou evokace kafkovské Prahy. Minimální nástrojové obsazení je využito barevně a vtipně.

Všichni aktéři Proměny se představili nejen jako výborní zpěváci, ale i skvělí herci s velkou mírou vzájemného kontaktu, jejichž těla jsou uvolněná speciálním „konnyakuza“ cvičením do kočičí pružnosti a ohebnosti.

Inscenace s jednoduchou dekorací dřevěného stolu, židlí a tří dveřních rámů začíná jako čtení Kafkovy povídky a plynule přechází do hraní příběhu proměny Řehoře Samsy v obludný hmyz. Dekorace i těla herců slouží nepopisné stylizaci, vše se děje s jemnou groteskní nadsázkou, a přesto s velkou emotivní působivostí. Více než o samotného Řehoře Samsu jde o proměnu chování rodiny vystavené nezvyklé situaci. Japonský soubor přivezl do Prahy zajímavé dílo v nápaditém, po hudební i herecké stránce vysoce profesionálním provedení. Škoda jen, že veřejnosti zůstalo do značné míry utajeno.