Hlavní obsah

Ransdorfův V. H. je známá firma, říká policista, který ho vyšetřoval

Právo, Aleš Fuksa

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Bohatá kriminální minulost a vazby na kriminální prostředí zdobí Vladimíra Huňka (46), o kterém se spekuluje, že by mohl být tím tajemným V. H., jenž údajně vlastní konto v Kantonální bance Curych s pohádkovou sumou 350 miliónů eur.

Robert Mařák, šéf hospodářské kriminálky zlínské policieVideo: Právo

 
Článek

Huněk byl opakovaně soudně trestán a strávil několik let za mřížemi, naposledy byl odsouzen ke čtyřem letům nepodmíněně v roce 2011. Už před deseti lety vyšetřoval podvodníka Robert Mařák, šéf hospodářské kriminálky zlínské policie.

Právě údajný dědic jmění s iniciálami V. H. měl pověřit komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa jednáním s bankou ve Švýcarsku.

Huňkovy kauzy provázejí podobné písemnosti jako v kauze Ransdorf – závěť bohaté tety, která ve Švýcarsku zemřela v roce 2005, či nedobytný účet u Kantonální banky.

V létě sháněl peníze na vyřízení dědictví

Protřelý Huněk podle kriminalisty Mařáka dokázal na lidi zapůsobit. „Vystupoval velmi věrohodně. Argumentoval spoluprací s tajnou službou, odkazoval se na BIS, na spolupráci se zahraniční rozvědkou. Faktem ale je, že tak podvedl spoustu lidí, i vysokoškolsky vzdělaných,“ řekl Právu kriminalista.

A hovořil někdy Huněk o tom, že v jeho rodokmenu figurovala paní Husáková-Huňková, která měla být v padesátých letech odsouzena v Praze v rámci politických procesů a pak emigrovala do Švýcarska? Kriminalista tvrdí, že nikoliv.

„Tuto informaci jsem nikdy nezaznamenal. Dokládal údaje ze Švýcarska, ale nepodařilo se prokázat, že by byly pravé. Neprokazoval se ale tím, že by měl švýcarské občanství. Měl pouze české občanství,“ dodal Mařák.

Naposledy ho kriminalista prověřoval letos v srpnu právě v souvislosti s tím, jak Huněk sháněl finanční prostředky na vyřízení údajného dědictví.

Již v minulosti Huněk popisoval svůj vztah ke Švýcarsku. „Argumentoval tím, že pobýval od dětství ve Švýcarsku, že tam má občanství, doklady o studiu. Česky hovořil plynně, ale měl špatný písemný projev. Vysvětloval to právě tím, že byl od mala ve Švýcarsku,“ vzpomínal Mařák.

Na otázku ohledně Huňkových majetkových poměrů odpověděl: „Prověřovali jsme je. Ale že bychom zjistili nějaké větší sumy, větší majetek, to ne.“

Právo se snažilo získat i vyjádření Huňka, ten má ale adresu trvalého bydliště na Městském úřadě v Otrokovicích na Zlínsku. Neobjevuje se ani na místech, kde měl dříve napsané své společnosti.

Jak lákal do Iráku

Huněk byl pro policisty znám už před rokem 2005. „Někdy v 2003 pracoval pro bezpečnostní agenturu, které zpronevěřil majetek, především výpočetní techniku,“ uvedl kriminalista.

„S panem Vladimírem jsem se setkal v roce 2005, kdy jsem vyšetřoval kauzu jeho podvodů na asi devadesáti lidech. Nabízel jim možnost práce v Iráku, kam měli mladí čeští muži odcházet chránit objekty a osoby,“ přiblížil kriminalista. Mladíci měli v Iráku inkasovat měsíčně kolem dvou až tří tisíc eur.

Aby ale mohli projít výcvikem, museli Huňkovi zaplatit dvacet až třicet eur. Malá částka, ale při devadesáti lidech to dělalo 140 tisíc korun.

K tomuto účelu si Huněk pronajal kancelář v Otrokovicích u svého známého podnikatele M. L. z Otrokovic. Právu se s ním podařilo spojit. Již několik let je v zahraničí a do Česka se vrací jen zřídka.

„Málem jsem Huňkovi naletěl tak jako pan Ransdorf, ale já stihl couvnout a zaplatit z vlastní kapsy všechny jeho ,vybrané zálohy‘, protože schůzky s podvedenými klienty sjednával v mém bývalém Rallye baru v Otrokovicích a já s tím nechtěl mít nic společného. Peníze, jednalo se o desítky tisíc, mi samozřejmě nevrátil,“ napsal Právu M. L.

„Osobně si myslím, že pan Ransdorf nikomu na kuří oko nešlápl, jenom prostě naletěl a nechce to přiznat,“ uvedl.

Kriminalista Mařák popsal kauzu slovy: „Od lidí přijal Huněk asi 140 tisíc korun. Vytvořil pro ně i výcvik na Pahrbku v Napajedlích na Zlínsku. Tvrdil všem, že je navázán na iráckou ambasádu a je v kontaktu s iráckým velvyslancem.“ Údaje o kontaktech však byly smyšlené.

Na jeho podvod s prací v Iráku přišli v roce 2005 policisté přes kancelář premiéra ČR.

„Matka jednoho z mladíků se obrátila na tehdejšího premiéra s tím, že si nepřeje, aby její syn odcházel do zahraniční armády. A aby umírali mladí muži,“ podotkl kriminalista. Za tento podvod poslal soud Huňka na tři roky za mříže.

Leasingové podvody

V kriminální činnosti pokračoval i po propuštění. V roce 2009 se vrhl na úvěrové podvody. Spolu s dalším obviněným sjednával úvěry na pořízení vozidel v místních autobazarech.

„Vytvářeli fiktivní doklady k tomu, aby byla firma majetná a bonitní. Pak získali úvěr, a tak poškodili pět autobazarů v rámci Zlínského kraje. Škoda dosáhla 1,7 miliónu korun,“ podotkl kriminalista s tím, že byl Huněk odsouzen ke čtyřem letům nepodmíněně.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám