Opilý řidič málem unikl trestu, s nápravou přispěchal Nejvyšší soud

Pro Okresní soud v Klatovech naprosto jasný případ, mladíka za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky potrestal osmnáctiměsíční podmínkou a ročním zákazem řízení.

Jenže po odvolání u Krajského soudu v Plzni (KS) bylo vše jinak. Ten nepovažoval výši hladiny alkoholu u řidiče za dostatečně prokázanou. Bez ohledu na další podpůrné důkazy zrušil odsuzující rozsudek a spis postoupil k přestupkové komisi. Tím rozlítil státního zástupce, který podal dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně (NS) a uspěl na plné čáře.

NS dal jasně najevo, že si odvolací soud vyložil důkazy v rozporu s trestním řádem, jeho verdikt zrušil a nařídil mu případ znovu rozhodnout v souladu s právním názorem okresního soudu.

Odvolací soud především odmítl jako usvědčující důkaz výsledek dechové zkoušky.

„Poznatek nabytý hlídkou policie na základě provedené dechové zkoušky přístrojem Dräger je nezbytné pokládat za pouhou indicii, a nikoliv důkaz, na jehož základě by závěr o vině obviněného mohl být konstruo­ván,“ argumentoval v rozsudku KS s tím, že ani zjištění získaná na základě následně provedeného rozboru krve nemají přímou souvislost s ovlivněním ­obvi­něného alkoholem v době jeho jízdy.

Vypořádal se po svém i s výpověďmi policistů, kteří popisovali, jak řidič brázdil silnici ze strany na stranu.

„Kličkováním vozidla nelze vyloučit, že šlo ze strany obviněného o taktiku, aby nemohl být policejním vozem předstižen,“ měl své vysvětlení KS. A jeho závěr?

„Nelze vyloučit, že obviněný byl sice ve stavu podnapilosti, avšak v době jízdy nedosáhla hladina alkoholu v krvi na hladinu vyšší než jedno promile, což je hodnota pro trestní odpovědnost,“ konstatoval soud.

Takové řešení případu je ale podle NS neakceptovatelné. „Neobstojí přístup odvolacího soudu znevažující výsledek dechové zkoušky pro posouzení v této věci klíčové skutkové a následně právní otázky. K dechové zkoušce je třeba dodat, že byla provedena opakovaně (1,6 a 1,8 promile), a to na kalibrovaném přístroji,“ stojí v rozhodnutí NS.

Nejvyšší soud poukázal také na to, že požití alkoholických nápojů obviněným v době před jízdou je navíc prokázáno nezpochybněnou krevní zkouškou (1,62 g/kg alkoholu).

„Za daného stavu dovozovat, že obviněný byl sice ve stavu podnapilosti, avšak v době jízdy nedosáhla hladina alkoholu v rozsahu nejméně jednoho promile, se jeví jako zcela nepřípadné stejně jako odvolacím soudem dovozený závěr učiněný z výpovědi zasahujících policistů o způsobu jízdy obviněného,“ konstatoval NS.

Zmínil i to, že sám obviněný doznal, že vypil asi 10 piv, a poukázal také na protokol o lékařském vyšetření.

Z protokolu plyne, že obviněný měl problémy s chůzí, páchl z něho alkohol a nedokázal si sáhnout prstem na špičku nosu.